Článek
Nejstarší pohřební areál je podle Vránové ze závěru pozdní doby kamenné, tedy z období zhruba 2500 let před naším letopočtem.
„Máme tu devět kostrových hrobů a dva velké komorové. Podle stop jde o komory dřevěné, v nichž byli pohřbeni dva muži nějakého význačného postavení. Měli u sebe kamenné nástroje, sekerky a keramické nádoby, zdobené otiskem šňůry,“ uvedla archeoložka.

V hrobech archeologové nalezli třeba kamenné nástroje, sekerky, keramické nádoby a bronzové náramky.
Po zhruba dvou tisících letech přišli na místo Keltové. „A právě z tohoto období je tu sedm jejich žárových hrobů. V těch byly kromě pohřbených i bronzové opasky, náramky a velké železné spony ke spínání oděvů. Zbývající hroby, co jsme tu našli, pochází z Velké Moravy, tedy z devátého století,“ konstatovala.
Zkoumání koster
Kostry pohřbených již na nalezišti nejsou. „Speciální archeolog je odborně vyzvedl a teď je u nás zkoumá. Pokusí se určit stáří, pohlaví, ale třeba také, jaké měli nemoci,“ vysvětlila Vránová.
V dané lokalitě odborníci pracovali tři týdny a v příštím týdnu tam činnost ukončí.
Pokračovat pak budou v dalších třech lokalitách, které se na staveništi nacházejí asi o jeden kilometr dál, a to ještě asi dva měsíce. „Tam jsme objevili mimo jiné doklad sídliště z doby bronzové, kde jsme zachytili velké zásobní jámy, které v pravěku sloužily ke skladování potravin a obilí,“ dodala Vránová.

Na staveništi archeologové objevili například hroby z pozdní doby kamenné.
Pyrotechnici kvůli možné nevybuchlé munici
Na staveništi pracovali i pyrotechnici, protože na jeho místě probíhaly osvobozenecké boje – ještě 8. května 1945.
„Na nevybuchlou munici jsme však nenarazili. Nalezli jsme ale shluky dělostřeleckých střepin po výbuších granátů a masívní střepiny z leteckých bomb. Pro archeology i stavebníky je to tady zcela bezpečné,“ podotkl vedoucí pyrotechnik Jiří Chládek.

Dlouho očekávaný, 3166 metrů dlouhý úsek dálnice D35 se čtyřmi mosty odstraní problematický dopravní uzel na okraji Olomouce, kde se tato komunikace potkává s tahem od Ostravy a s napojením dál na Brno.
„Práce, které zahájíme příští rok na jaře, přijdou na něco přes jednu miliardu korun. Se zprovozněním počítáme v roce 2026,“ informoval mluvčí Ředitelství silnic a dálnic ČR Jan Rýdl.

Archeologické práce na staveništi