Na ranní obloze se objeví působivé uskupení nebeských objektů

V úterý 30. a ve středu 31. července bude možné na časné ranní obloze pozorovat velmi pěknou a fotogenickou sérii nebeských uskupení, o kterou se postarají hned tři planety Sluneční soustavy, ubývající Měsíc a „podkladovou scénu“ obstarají známé otevřené hvězdokupy Plejády a Hyády v souhvězdí Býka.

Nebeská uskupení budou k vidění v časných ranních hodinách před rozbřeskem (tedy před čtvrtou hodinou ranní), ale nízko nad obzorem je budeme moci vyhlížet již krátce po jedné hodině ráno.

V úterý 30. července bude Měsíc po půlnoci nad severovýchodem vycházet úhlově velmi blízko hvězdokupy Plejády, přičemž pod úhlem asi pěti stupňů jihozápadně od něj najdeme v malém dalekohledu také planetu Uran.

Později se objeví jasný Mars a ještě výraznější Jupiter, přičemž obě planety budou blízko hvězdokupy Hyády s jasnou hvězdou Aldebaran. Jak bude celé uskupení pozvolna stoupat nad východní obzor, Měsíc se bude od Plejád odsouvat více k jasnému Marsu.

O den později, ve středu 31. července, se pak tato tři jasná tělesa, tedy Jupiter, Mars a Měsíc, objeví nad severovýchodem úhlově ještě blíže, v uskupení nebeského trojúhelníku. Spolu s hvězdokupami Plejády a Hyády to bude ještě hezčí pohled. Měsíc totiž bude oproti úterní situaci slabší a jeho srpek užší, takže na tmavé obloze uvidíme více hvězd a také popelavý svit Měsíce na jeho Sluncem přímo neosvětlené části. Malým dalekohledem přitom budeme moci jihozápadně od Plejád stále vidět planetu Uran.

Na další zajímavou nebeskou podívanou pak pozorovatelé noční oblohy nebudou muset čekat příliš dlouho. Nejoblíbenější „kosmický ohňostroj“, tedy meteorický roj Perseidy by podle astronomů tentokrát neměl být až tak spektakulární, ale přesto bude stát i letos v srpnu za to zvednout v noci zrak nahoru. Nejlepší představení by to mělo být v noci ze 12. na 13. srpna.

Již o dva dny později, tedy v noci ze 14. na 15. srpna, by se při pohledu ze Země měly velmi blízko sebe objevit planety Mars a Jupiter. Bude to však chtít alespoň středně velký dalekohled (podle astronomů s průměrem nad 10 cm), ale s jeho použitím by se měly ukázat i čtyři největší, takzvané Galileovské měsíce Jupiteru.

A v srpnu dojde i na takzvaný modrý úplněk. Ten sice nebude doslovně modrý, ale zase jej bude moci pozorovat každý bez jakýchkoliv optických pomůcek. Pokud tedy nebude v noci zataženo. Označení vychází z fráze once in a blue moon, což je anglický ekvivalent našeho rčení o uherském roku.

Jde o situaci, kdy se během jednoho ročního období objeví úplněk na obloze čtyřikrát, zatímco obvykle se tak stává pouze třikrát. Tím modrým bude třetí úplněk letošního léta, jenž nastane 19. srpna.