Článek
Nově se šířící invazní druh rostliny, schopný zarůstat stepi i vinohrady, vyžaduje podle odborníků včasný, správný a opakovaný zásah uživatelů pozemků. Správa CHKO o tom tento týden informovala na svém webu.
„Na první pohled sympatická okrasná a medonosná bylina klejicha hedvábná původem ze Severní Ameriky je ve skutečnosti úporný invazní druh s potenciálem ničit biodiverzitu původních ekosystémů, způsobovat ekonomické škody a nebezpečně působit na lidské zdraví,“ upozornili ochránci.
Klejicha hedvábná v Mikulově
Na Pálavě její plošnější šíření evidují od loňského roku, a to v polích, vinohradech a zahradách na jižním úpatí mikulovského Svatého kopečku a v Klentnici.
V teplých oblastech Moravy a Čech se klejicha šíří teprve v posledních letech. Tato až metr a půl vysoká rostlina se do Evropy dostala jako okrasný druh, využívala se i jako medonosná rostlina.
Rychle ovládne okraje silnic, louky i pole
Díky schopnosti snadného šíření pomocí lehkých ochmýřených semen, kterých jedna rostlina vyprodukuje zhruba 1500 a která vyklíčí klidně i po pěti letech, i vegetativnímu šíření pomocí oddenků dokáže rychle ovládnout plochy, jako jsou okraje silnic a tratí, louky, vinice, sady i pole.
Oddenky přitom mohou být až 1,5 metru pod zemí. Vyrážejí z nich výhony, kterých může být až 30 na metr čtvereční. Při poranění rostlina roní bílé jedovaté mléko.
Invaze pod Svatým kopečkem v Mikulově
„V případě zjištěného výskytu klejichy hedvábné je potřebné zakročit neprodleně, a to 5% postřikem herbicidu na bázi glyfosátu, který se aplikuje bodově na její listy – prvně v červnu před vykvetením a pak v srpnu před uložením asimilátů do kořenů,“ uvedli ochránci.
Doplnili, že stejným roztokem lze ošetřit i mladé jedince pajasanu žláznatého, a sice nátěrem oloupaných kmínků. „Zásahy je nezbytné trpělivě opakovat několik let až do odstranění celé populace invazního druhu,“ pokračovali.
Klejicha je od roku 2017 zařazena na seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na EU, cílem je její úplná likvidace na českém území. Mechanická likvidace ale není až na výjimky účinná, kdy posečení vede k rychlému růstu z oddenků.
Prakticky jedinou možností, jak se jí zbavit, je aplikovat herbicid.
| CHKO Pálava má rozlohu zhruba 83 kilometrů čtverečních, vyhlášena byla v roce 1976. Ceněné jsou v ní především biotopy druhově bohatých skalních, drnových a lučních stepí a lesostepí, také teplomilných doubrav a suťových lesů vyvinutých na vápencových kopcích Pavlovských vrchů. |
Přírodní rezervace Svatý Kopeček