Na projektu cesty do vesmíru spolupracují i experti z ČVUT. Začíná simulovaná mise

Univerzita o tom informovala v tiskové zprávě. Osmačtyřicetihodinovou simulovanou misi, která potrvá od pátku do neděle, pořádá s partnery Akademie věd ČR.

Program simulované mise bude mít vědeckou a popularizační část. Ve vědecké části stráví posádka, již tvoří bojový pilot a záložní astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Aleš Svoboda, konstruktér Matyáš Šanda a odborník na hyperbarickou medicínu Miroslav Rozložník, 48 hodin v izolaci ve speciálním prostoru, v takzvaném habitatu Hydronaut.

Součástí simulace letu na Měsíc budou různé vědecké experimenty i izolovaný výstup na „měsíční povrch“ s pomocí virtuální reality, kde si posádka vyzkouší „nasbírat“ geologické vzorky.

V popularizační části, tvořené rozhovory a prezentacemi zapojených institucí a firem, za FEL vystoupí v neděli 8. září od 15:30 Zbyněk Kocur z katedry telekomunikační techniky. Fakulta bude tuto část vysílat na sociálních sítích. Kocurův tým poskytl projektu své zařízení E-Shaper a upravil jej pro ovlivňování komunikačního kanálu mezi posádkou a pozemskou řídicí stanicí.

„Díky zařízení E-Shaper jsme schopni v horizontu hodin a dnů vytvořit scénář, ve kterém budeme postupně prodlužovat zpoždění a měnit spolehlivost komunikace. A tím napodobovat podmínky při cestě na Měsíc či při jiné vesmírné misi. Aktéři projektu si tak otestují, že užívané systémy za těchto podmínek fungují. Vyzkouší si ale i zpožděnou či zkreslenou komunikaci,“ uvedl Kocur.

Letošní léto se do projektu zapojili také experti z katedry počítačové grafiky a interakce FEL. Tým pod vedením Zdeňka Míkovce se pustí do vylepšení palubního systému Common Tongue, který je používán pro logistické operace v průmyslové praxi a právě simulace kosmických misí.

„Jde o systém, který umožňuje plánovat a ovládat různé události v čase. Mohou to být jak úkoly, tak zdroje – lidské, ale i technické či materiální, například správa a řízení spotřeby materiálu při provádění experimentů,“ řekl Míkovec.

Ladislav Sieger z katedry fyziky nabídl týmu své zkušenosti se stavbou kritických systémů. Nyní se zabývá vývojem technologií, které jsou schopny monitorovat životní podmínky astronautů na misích.