Na pražské Pelc-Tyrolce by měl vyrůst univerzitní kampus, jeho podobu může ovlivnit veřejnost

První participativní setkání se konalo v závěru minulého týdne na fakultě humanitních studií, která se do Pátkovy ulice v oblasti Pelc-Tyrolky přestěhovala před třemi lety. Další setkání s veřejností budou následovat.

Řešené prostranství vymezuje Vltava, Trojský most, most Barikádníků, diskutuje se také o podobě sousedních lokalit Hercovka, Bílá skála, Jabloňka nebo Kuchyňka se zelení a rodinnými domy.

Územní studie, jež dává rámec budoucí výstavbě, by měla být hotová v závěru příštího roku. Materiál by se mimo jiné měl zaměřit na dotvoření veřejného prostoru do podoby, která nabídne nové možnosti využití. Bude hledat rovnováhu mezi přírodním charakterem lokality a rozsáhlými dopravními stavbami, jak těmi současnými, tak plánovanými, např. dostavbou městského okruhu v úseku Pelc-Tyrolka – Balabenka.

„Budeme rádi, když dokument vznikne, protože Praha 8 už dělala hromadu studií a nikdy to nedopadlo. Naštěstí. Protože často obsahovaly nápady postavit tu mrakodrapové město, což místní nechtějí. Území má charakter zahradního města,“ řekl Novinkám Michal Trník za místní občanské sdružení Holešovičky pro lidi, které léta bojuje za zahloubení vytížené komunikace V Holešovičkách.

Všichni podle něj doufají, že kampus někdy vyroste. Věří, že zanedbaný prostor náležitě zvedne, a tak přestane být městem duchů. O jeho současné podobě říká, že je šílená. „Ale místní oceňují tu zeleň, i když je taková divoká, a těší se na vhodnou parkovou úpravu, aby měli kam utéct před sto tisíci auty, která tudy denně projedou,“ uvedl.

Tomáš Hřebík (STAN), místostarosta Prahy 8, která studii iniciovala, si vedle kampusu dovede přestavit také nové kanceláře a byty. Vzniknout by podle něj mělo soběstačné univerzitní město, které bude sloužit i obyvatelům okolí. Rád by zapojil vltavské břehy, které v Praze vnímá jako velmi podceňované. Zmínil například přístaviště.

„Je to strašidelné, přežité, nevyužité. Být studentem, tak se bojím cestou ze zastávky,“ popsal současnou tvář a připouští, že jde o velmi složité území zejména kvůli dopravním stavbám.

Nová univerzitní výstavba podle kvestora UK Martina Maňáska drhne na penězích. Kdy by mohlo začít něco růst, říct nedokáže. Univerzita chce stavět třetí blok kolejí a další dvě části pro fakultu humanitních studií. „Rádi bychom, aby se kampus rozvíjel, aby se studujícím dobře studovalo, bydlelo,“ uvedl.

Akademická obec podle něj usiluje zejména o bezpečné koridory, které by propojily obě fakulty, jež rozděluje rušná magistrála, nebo rozumnou obslužnost MHD.

Místostarosta Troje Tomáš Drdácký (STAN) chápe rodící se studii jako velkou příležitost území revitalizovat. „Vítáme, že zadání je inspirováno rozvojem fakult, studenti a velká energie můžou to území naplnit funkcemi přínosnými pro obyvatele,“ poznamenal s tím, že městská část by ocenila vznik velkého záchytného parkoviště, které by vyřešilo divoké parkování.

Studii zpracovává ateliér Unit architekti, který v minulost řešil např. budoucí podobu Palmovky, Florence, okolí nových stanic metra D. První podněty od veřejnosti začali architekti sbírat na jaře. Sešlo se asi 3200 komentářů. Studenti žádají třeba knihovnu, klubovnu, studovny, posílení MHD, prostory pro sport, kulturu, setkávání, občanskou vybavenost, kavárny, hospody. Důležitým tématem je prostupnost území. Podrobnosti o materiálu najdou zájemci na magistrátním webu.