Článek
Hajabusa 2 byla první misí, která měla za cíl odebrat důležité podpovrchové vzorky z asteroidu Ryugu. Tato planetka, jejíž průměr činí přibližně 880 metrů, je velmi bohatá na uhlík. Astronomové ji poprvé zaznamenali v roce 1999, a jelikož patří mezi tzv. blízkozemní planetky, je považována za potenciálně nebezpečnou.
Sonda se vydala na cestu k planetce, která je vzdálená kolem 300 milionů kilometrů od Země a jejíž stáří se odhaduje na 4,6 miliardy let, v prosinci 2014. Sonda poté v roce 2019 na asteroid vypálila měděnou střelu, aby na jeho povrchu vytvořila kráter. Dva roboti následně úspěšně odebrali vzorky. Ty se na Zemi podařilo dopravit v prosinci 2020.
Podrobně popsané zjištění zveřejnili japonští vědci v časopise Nature Communications v úterý 21. března.
Japonská kapsle se úspěšně vrátila se vzorky z asteroidu. Vědci z aparátu dostali i plyn
Ve vzorcích byly v rámci nového výzkumu potvrzeny látky uracil a niacin neboli vitamin B3. Uracil je sloučenina obsahující dusík. Jde o jednu z nukleových bází RNA, obsahující genetickou informaci a klíčové instrukce pro buňky živých organismů. Spolu s uracilem RNA tvoří cytosin, guanin, adenin a cukr ribóza.
Kontaminace je v tomto případě vyloučena
V předchozích analýzách na planetce vědci detekovali aminokyseliny a další molekuly. Uracil a niacin se podařilo objevit i v různých meteoritech, které dříve dopadly na Zemi. Vždy ale existovala pochybnost o kontaminaci vystavením zemskému prostředí.
Autor studie Jasuhiro Oba, docent na Univerzitě Hokkaidó, pro zpravodajskou stanici CNN uvedl, že lze kontaminaci v tomto případě vyloučit. Vzorky byly odebrány přímo z asteroidu a převáženy byly v hermeticky uzavřených kapslích.
Výzkumníkům se molekuly podařilo objevit po namočení částic do horké vody. Při pozorování a analýze bylo využito metody tzv. kapalinové chromatografie, tedy oddělení jednotlivých složek vzorku. Následovala metoda zvaná hmotnostní spektrometrie fungující na principu ionizace chemických sloučenin a měření hmotnosti v poměru k náboji.
Itokawa jako „vesmírný polštář“. Asteroidy na bázi hromady suti jsou věčné
Dosavadní vzorky přispívají k rostoucím důkazům, že se v kosmu nachází základní stavební kameny života. Na libovolnou planetu se tak mohou dostat prostřednictvím asteroidů. Hypotéza, jež předpokládá, že mikroorganismy byly přeneseny na planetu z vesmíru, je nazývána panspermickou.
První zmínky o této teorii pocházejí z 5. století před naším letopočtem od řeckého filosofa Anaxagora, podle kterého je mj. pojmenován i kráter na přivrácené straně Měsíce. Tenkrát se přenos mikroorganismů spojoval s vesmírnými větry, dnes se vědci přiklánějí ke vzniku fotochemickými reakcemi v ledu ještě před vznikem Sluneční soustavy.
Japonský objev každopádně přispívá k výzkumům, zda se život nachází i jinde ve vesmíru než na planetě Zemi. Nyní vědci chtějí zjistit, jak časté tyto molekuly v asteroidech jsou.
Kupříkladu americký vesmírný úřad NASA doručí v září vzorky z planetky Bennu a poté začnou i srovnávací studie.