Článek
Oba dnes oddělené kontinenty, Afrika a Jižní Amerika, totiž tvořily ještě v druhohorách dohromady jeden souvislý superkontinent Gondwana, spolu s dnešní Indií, Antarktidou a Austrálií. „A superkontinent Gondwana se mnohem dříve oddělil od ještě většího superkontinentu Pangea,“ uvedl Louis L. Jacobs.
V současnosti se obě skupiny stop nacházejí asi 6000 kilometrů od sebe.
Příslušná studie, o které SMU referovala na konci srpna na svém webu, byla publikována v tisku Muzea přírodní historie a vědy v Novém Mexiku, a to jako pocta zesnulému paleontologovi Martinu Lockleymu, který strávil většinu své kariéry studiem prastarých dinosauřích stop.
Před 120 miliony let, než se kontinenty od sebe oddělily
V severovýchodní Brazílii a v Kamerunu vědci objevili více než 260 stop, které ukazují, kde a kdy mohli suchozemští dinosauři jistých druhů naposledy volně přecházet mezi Jižní Amerikou a Afrikou – po jakémsi „mostě“ či šíji. Dělo se tak zhruba před 120 miliony let, než se tyto dva kontinenty od sebe zcela oddělily.
Desetiletá dívka na pláži ve Walesu objevila dinosauří stopy
Dinosauří stopy v Kamerunu vědci přitom našli už před asi 40 lety. Nyní ale k jejich studiu mohli použít moderní technologie, které jim řekly víc.
„Zjistili jsme, že stáří obou skupin stop (v Brazílii a Kamerunu) bylo velmi podobné,“ řekl Jacobs. „Geologické a deskově tektonické souvislosti v jejich okolí byly také podobné. A pokud jde o jejich tvary, jsou tyto stopy téměř identické.“
Stopy byly kdysi otisknuty do bahna v okolí prastarých řek a jezer, přičemž se díky souhře okolností (zatuhnutí a následná konzervace) uchovaly ve velmi dobrém stavu dodnes. V současnosti se obě skupiny stop nacházejí asi 6000 kilometrů od sebe.
Matching dinosaur footprints found more than 3,700 miles apart, on different continents. https://t.co/vVzVA0bRpB
— CBS News (@CBSNews) August 28, 2024
„Jedním z nejmladších a nejužších historicko-geologických spojení mezi Afrikou a Jižní Amerikou byl výběžek severovýchodní Brazílie, kdysi těsně přiléhající k tomu, co nyní tvoří část pobřeží Kamerunu, které se rozkládá podél dnešního Guinejského zálivu,“ vysvětlil Jacobs. „Oba kontinenty však kdysi byly spojeny v rámci tohoto relativně krátkého úseku, takže zvířata na obou stranách tohoto spojení se přes něj mohla volně pohybovat.“
Stejné druhy zvířat tedy mohly vytvářet stopy na obou stranách tohoto prakticky posledního spojení.
KVÍZ: Co víte o světě dinosaurů? A poznáte je?
Většina dinosauřích fosilizovaných stop v těchto oblastech byla vytvořena tříprstými a masožravými tzv. teropodními dinosaury (ti se pohybovali po dvou masivních zadních končetinách a někteří z nich byli předchůdci dnešních ptáků).
Několik z nich bylo ale také pravděpodobně vytvořeno velkými, čtyřnohými a býložravými sauropody nebo býložravými ptakopánvými dinosaury (ti naopak přes svůj název předchůdci dnešních ptáků nebyli).
Příběh rozdělení superkontinentu Gondwana na menší kontinenty:
- Afrika a Jižní Amerika se od sebe začaly oddělovat asi před 140 miliony let, což způsobilo, že se v zemské kůře otevřely rozsáhlé a hluboké trhliny a propadliny zvané rifty, podél již existujících slabých míst kůry. Jak se tektonické desky pod Jižní Amerikou a Afrikou vzdalovaly a strhávaly s sebou i dané kontinenty, magma z nitra zemského pláště stoupalo na povrch a vytvářelo zde novou oceánskou kůru. Nakonec jižní Atlantský oceán vyplnil mezeru, která vznikla mezi dvěma nově vytvořenými kontinenty.
- Známky některých z těchto významných událostí byly patrné na obou místech, kde byly dinosauří stopy nalezeny – jak v oblasti Borborema v severovýchodní části Brazílie, tak v pánvi Koum v severním Kamerunu. V obou oblastech se nacházejí polopropadlé pánve a údolí – geologické struktury vytvořené během tzv. riftingu, když se zemská kůra roztahuje a tvoří trhliny –, přičemž tyto oblasti obsahují starobylé říční a jezerní sedimenty. A to spolu se stopami dinosaurů obsahují tyto sedimenty i fosilní pyl, který se zde objevil před 120 miliony let.
- Právě díky celému komplexu nálezů vědci mohli čas oddělení kontinentů přesněji datovat a také najít konkrétní místo, kde se kontinenty naposledy dotýkaly a kde se dinosauři mohli ještě pohybovat „mezi kontinenty“.
Vědci našli v oceánu pozůstatky pradávného kontinentu Gondwana
- Než bylo nakonec zcela přerušeno kontinentální spojení mezi Afrikou a Jižní Amerikou, „nějakou dobu zde tekly řeky a v pánvích se tvořila jezera, byly zde celé ekosystémy,“ sdělil Jacobs. „Rostliny krmily býložravce, a tak podporovaly celý potravní řetězec – přes býložravce až k masožravým predátorům. Právě bahnité sedimenty zanechané zde tehdejšími řekami a jezery obsahují dinosauří stopy, včetně stop masožravců, což dokumentuje, že tato říční údolí mohla poskytnout místa k životu a také specifické cesty pro cestování živočichů ‚napříč kontinenty‘ právě před 120 miliony let.“
Teropodní dinosauři (Theropoda)
Teropodi byli skupinou převážně dvounohých masožravých dinosaurů, jejich zástupci patřili mezi nejznámější a nejrozmanitější dinosaury vůbec. Patří mezi ně slavní predátoři jako Tyrannosaurus rex nebo Velociraptor, ale také předkové dnešních ptáků.
Většina teropodů měla silně stavěnou lebku s ostrými zuby přizpůsobenými k trhání masa. Zuby byly často zakřivené dozadu, aby lépe držely kořist. Mnoho teropodů mělo na předních i zadních končetinách ostré drápy, které používali při lovu a obraně. Většina teropodů byla masožravá, a proto byla tato skupina dlouho považována za hlavní predátory druhohorních ekosystémů. Někteří menší teropodi však byli všežraví, nebo dokonce býložraví.
Teropodi se objevili zhruba před 230 miliony let, během triasu, a v různých formách přetrvávali až do konce křídy, tedy do doby před asi 66 miliony let, kdy došlo k velkému vymírání dinosaurů.
Moderní ptáci jsou ve skutečnosti přímí potomci některých teropodních dinosaurů. Tento objev vědcům pomohl pochopit, že ne všichni teropodi byli velcí dravci, ale že mnozí z nich se během milionů let vyvinuli v malé, opeřené tvory – dnešní ptáky. Např. dinosaurus Archaeopteryx představuje přechodný článek mezi klasickými teropody a ptáky. Teropodi byli fascinující skupinou dinosaurů s obrovskou evoluční rozmanitostí a jsou klíčoví pro pochopení vzniku a vývoje moderních ptáků.
Asteroid, který vyhubil dinosaury, se zformoval za Jupiterem
