Článek
„Ředitelé byli zvyklí škudlit. Když se jim tam teď nasypalo víc peněz, tak osobní ohodnocení se bohužel drží pořád hodně při zemi,“ připustil pro Právo i šéf Asociace ředitelů ZŠ Michal Černý.
Ministerstvo školství přitom letos poslalo školám na platy o devět procent víc peněz, z čehož téměř třetina šla na nenárokovou složku platu, tedy právě na osobní ohodnocení a odměny.
Slouží k motivaci
Zatímco odměny se rozdělují většinou dvakrát ročně ke konci pololetí, osobní ohodnocení rozděluje ředitel podle vlastního úsudku. Sloužit má k pravidelné motivaci snaživějších, výkonnějších či úspěšnějších učitelů.
Plaga slibuje: Učitelům do roka průměrně 45 tisíc
Pokud však ředitel na měsíčních osobních ohodnoceních šetří, rozdělí sumu všem jednou či nadvakrát v odměnách, často až koncem kalendářního roku.
Podle místopředsedkyně školských odborů Markéty Seidlové by ale školy obzvláště v době distanční výuky měly ocenit práci učitelů hned, protože práce s výukou na dálku bylo podstatně víc, než je běžné.
„Z našeho šetření plyne, že v průměru se osobní ohodnocení pohybují kolem tisíce až dvou měsíčně. Ale řada škol je ještě vůbec nevyplácí,“ popsala Právu.
Přidává tisíce a ještě zbude
„Pak jsou minoritně školy, které mají osobní ohodnocení kolem čtyř až pěti tisíc, což by odpovídalo jejich současným možnostem, a to jim ještě pořád hodně zbude na pololetní odměny a na závěr roku,“ dodala Seidlová. Podle ní se tak nenaplňuje záměr ministerstva, které si od zvyšování objemů na nenárokovou složku platu slibovalo, že ředitelé ocení nadstandardní výkony.
„Z různých debat s řediteli víme, že si ty nenárokové složky většinou stále nechávají na pololetí jako odměny. Ale kdy jindy ocenit práci než v distanční výuce, která prostě je náročnější? Teď, když už jsou školy otevřené, mohou zohlednit zase jiné faktory,“ divila se Seidlová.
Platové tarify učitelů porostou o čtyři procenta, původně se počítalo s devíti
Podle ní ředitelé šetří ze setrvačnosti. Před reformou financování školství, která se rozběhla před dvěma lety, neměli jistotu, kolik peněz mimo základní tarify skutečně do rozpočtu během roku dostanou, a proto byli s odměňováním opatrní. Jenže teď mají rozpočty jisté už od ledna, a to i v případě, že v novém školním roce třeba otevřou novou třídu a najmou nového kantora.
„Tak byla taky reforma koncipována. Kraje, potažmo ministerstvo by vše měly dofinancovat,“ uvedla Seidlová. Podle Černého si ředitelé s takovým přístupem, kdy nevyužívají osobní ohodnocení, zahrávají s motivací svého učitelského sboru. V jeho Masarykově ZŠ v pražských Klánovicích mají nejlepší učitelé příplatek až deset tisíc měsíčně.
| Hrubé mzdy učitelů | ||
|---|---|---|
| Roky | Průměrný plat | Meziroční změna |
| 2015 | 27 809 Kč | 2,6 % |
| 2016 | 29 381 Kč | 5,7 % |
| 2017 | 31 548 Kč | 7,4 % |
| 2018 | 34 913 Kč | 10,7 % |
| 2019 | 40 111 Kč | 14,9 % |
| 2020 | 44 202 Kč | 10,2 % |
„Ti, co pracují dobře, a ještě dělají něco navíc, někdo se třeba stará o školní časopis, se vyšplhají k té desítce. Dobré učitelky mají u nás kolem pěti až sedmi tisíc. A i tak mám na odměny ještě řádově mnoho desítek tisíc na učitele,“ přiblížil Černý. Připustil, že má ještě rezervy pro vyšší osobní ohodnocení.
Každá škola má sice různé podmínky, nicméně pokud ředitelé ještě stále oceňují kvalitu stokorunami měsíčně, pak by měli podle Černého vyplácet na odměnách desetitisíce na konci kalendářního roku.
Vláda se zavázala, že na konci roku 2021 budou mít učitelé plat ve výši 150 procent z jejich průměrné mzdy v roce 2017. To by odpovídalo nejméně 45 tisícům hrubého v průměru měsíčně.
Loňský rok skončil s průměrnou mzdou kantorů na částce 44 202 hrubého.