Na obloze můžeme pozorovat nejvýraznější kometu od roku 1997, už má přát i počasí

Než zkusíte štěstí při snaze „chytit“ kometu naživo, můžete se pokochat fotkami níže a třeba i aktuálními časosběrnými záběry pořízenými z oblasti Severní Makedonie, které zprostředkovala agentura Reuters. Jedná se o úvodní video tohoto článku výše.

„Kometu lze vyhlížet zatím jen za soumraku triedrem, v průběhu stmívání se pak dá sledovat už i pouhýma očima. K pozorování je přitom zapotřebí kromě jasného počasí dokonale odkrytý západní obzor,“ upozornil popularizátor astronomie a fotograf Petr Horálek na webu Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.

Jak v úterý sdělila Novinkám meteoroložka Dagmar Honsová, „počasí bude fajn“. „Zejména v první polovině noci, kdy bude jasno až polojasno. Ve druhé polovině noci se už budou tvořit mlhy nebo nízká oblačnost. Toto počasí vydrží nejméně do konce týdne,“ informovala.

„Ač bylo jasné, že kometa bude vidět pouhým okem, samotná jasnost komety ještě neříká nic o jejím vzhledu na obloze. Ten závisí především na jasnosti ohonu a zde panovala velká nejistota, jak moc bude dlouhý či výrazný. První pozorování ovšem potvrdila, že se jedná o nejvýraznější kometu, kterou můžeme na severní polokouli pozorovat od roku 1997, kdy oblohu zdobila kometa Hale-Bopp,“ konstatoval Jakub Černý ze Společnosti pro meziplanetární hmotu při České astronomické společnosti.

Kometu, kterou už lze vyfotit i mobilem, v těchto dnech podle webu České astronomické společnosti vyhledáme poměrně snadno: stačí najít místo s dobrým výhledem k západnímu obzoru a dívat se nad místo, kde zapadlo Slunce a trochu mírně doleva.

Na ještě světlé modré obloze je dobré zkusit kometu hledat triedrem a kochat se, jak se postupně vynořuje její ohon. Vpravo od komety můžeme najít jasnou hvězdu Arcturus a ještě více k severu obrazec Velkého vozu. Nízko nad jihozápadním obzorem je také jasná planeta Venuše.

Přibližně 1–2 hodiny po západu Slunce můžeme kometu pozorovat nízko nad obzorem v místech, kde předtím zapadalo Slunce, nalevo od jasné hvězdy Arcturus, i právě pouhým okem.

Kometu zdobí podle Petra Horálka až cca 20 stupňů dlouhý ohon, přičemž na snímcích, ale i při pohledu triedrem kometa ukazovala dost výrazný protichvost. Takzvaný protichvost, namířený opačným směrem než vlastní kometární ohon, je u komet pozorovaný poměrně výjimečně.

U této komety můžeme podle Jakuba Černého vidět i další zajímavost: zatímco kometa vychází na večerní obloze, na ranní obloze se stále daří fotit její prachový ohon. To bylo způsobeno tím, že 9. října kometa prošla téměř přesně mezi Zemí a Sluncem. Prachový ohon se za kometou roztahuje do tvaru „vějíře“ a vlivem této geometrie se díváme na vějíř shora. Jeden okraj vějíře je již na večerní obloze a míří od Slunce, zatímco jeho hrana se táhne přes kometu k Slunci.

A jaký je vlastně rozdíl mezi pojmy „protichvost“ a „vějíř“? „Protichvost míří přímo ke Slunci, zatímco ten vějíř je projekce běžného ohonu směřujícího od Slunce,“ vysvětlil pro Novinky Pavel Suchan z České astronomické společnosti a Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

„K Zemi se kometa Tsuchinshan-ATLAS nejvíce přiblížila 12. října odpoledne, a to na vzdálenost necelých 71 milionů kilometrů. Od Země se tedy kometa už jen vzdaluje a bude pozvolna slábnout,“ dodal Horálek.

„Zároveň je třeba zmínit, že média často uvádějí chybný údaj, že tato kometa má periodu 80 tisíc let. Ve skutečnosti se jedná o novou kometu z Oortova oblaku, což znamená, že v blízkosti Slunce je úplně poprvé, a podle aktuální dráhy ji gravitace planet po tomto průletu nasměruje na mezihvězdnou dráhu – tedy ji vystřelí do mezihvězdného prostoru, ze kterého se už nevrátí,“ upřesnil Černý.