Článek
Oběžná dráha Měsíce je elipsa, což při pozorování ze Země způsobuje změny jeho velikosti. Bod, ve kterém je naší planetě nejblíže, se nazývá přízemí (perigeum). Naopak nejvzdálenější místo se označuje jako odzemí (apogeum).
Lunární fáze se proměňuje podle toho, jak Měsíc mění svou polohu vůči Slunci a Zemi. Úplněk se objeví, když je těleso v přímé opozici vůči Slunci a při pohledu ze Země je kompletně osvíceno.
O 14 procent menší než superúplněk
Když je Měsíc v úplňku a zároveň se nachází v bodě nejblíže naší planetě (v přízemí), jedná se o takzvaný superúplněk. Pokud je naopak v nejvzdálenějším místě (v odzemí) jako nyní, označuje se jako mikroúplněk a má na obloze nejmenší úhlový průměr.
„Rozdíl těchto vzdáleností je zhruba 50 300 kilometrů,” sdělil astrofotograf Petr Horálek.
Ilustrační srovnání mikroúplňku se superúplňkem. I když je rozdíl na fotce znatelný, při úhlové velikosti Měsíce na obloze je asi takový, jako je tloušťka zápalky, na kterou se díváme z natažené paže.
Protože je mnohem dál, vypadá mikroúplněk o 14 procent menší než superúplněk. A osvětlená plocha se pak podle norského webu Time and Date jeví menší dokonce o 30 procent, jeho povrch je méně jasný, byť všimnout si toho pouhým okem nemusí být podle Horálka snadné, pokud o tom dopředu nevíme.
Vzdálen přes 406 tisíc kilometrů
„Zkrátka jako se říká superúplněk, když je Měsíc v úplňku a zároveň v přízemí své dráhy a blíž než obvykle, tak teď nastane mikroúplněk. Měsíc bude v odzemí, 406 383 kilometrů daleko, v pátek 13. září v 16 hodin našeho času. Samotný úplněk nastane v sobotu 14. září v 6:32 SELČ,“ upřesnil pro Novinky Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
„Astronomové ale na označení ‚superúplněk' a ‚mikroúplněk' moc nejedou,“ přiznal však s úsměvem, což potvrdil i Horálek, který preferuje korektnější výraz „úplněk v odzemí” či jednoduše „nejmenší úplněk v roce”.
Popřál ale, abychom si ho užili.
