Na oblohu se chystá „růžový superúplněk“

Samotný úplněk se u nás odehraje v průběhu následující noci, v úterý 27. dubna v 5:33 SELČ. O zhruba 11 hodin později, v 17:25, bude Měsíc nejblíže k Zemi, v tzv. přízemí.

V pondělí vychází Měsíc vychází ještě za světla před západem Slunce okolo půl osmé večer. V úterý za soumraku okolo deváté.

„Protože fáze úplňku se odehraje blíž k dnešnímu (pondělnímu) východu Měsíce, zatímco největší přiblížení nastane až zítra (v úterý), vyplatí se tedy vyhlížet oba večery - dnes i zítra. A samozřejmě v úterý v časných ranních hodinách okolo půl šesté, kdy se odehraje fyzicky tzv. superúplněk (Měsíc bude právě v úplňku),“ upřesnil pro Novinky astrofotograf a popularizátor astronomie Petr Horálek.

„Superměsíc” ani „superúplněk” nejsou oficiálními astronomickými termíny, používají se však pro situaci, kdy se sejdou dvě události: úplněk a Měsíc v přízemí.

„Ale ne každý superúplněk je super,“ upozorňuje Astronomický ústav Akademie věd ČR na svém Facebooku. „Dubnová kombinace nejmenší vzdálenosti a Měsíce nejblíže k úplňku u nás nastane ve dne. Zatímco v úterý nad ránem Měsíc ještě do svého nejbližšího bodu k Zemi nedorazí, po úterním večerním východu Měsíce nad náš obzor bude už po úplňku a Měsíc se také už bude vzdalovat.“

Agentura Reuters již nabídla, jak můžeme vidět výše na prvním videu u článku, první záběry letošního superúplňku - toho nad světoznámou australskou pláží Bondi.

Přezdívka „růžový úplněk“ ovšem nemá nic společného s jeho zabarvením, jak upozornil odborník na měsíční astronomii Pavel Gabzdyl ve svém textu na webu Česko-Slovenské Astronomické tiskové agentury.

„Podle starých ročenek amerických farmářů měl totiž každý úplněk své vlastní jméno. Ten dubnový byl nazván podle růžové barvy plamenek šídlovitých čili okrasných květin původem ze Severní Ameriky, které rozkvétají právě v dubnu,“ vysvětlil.

Dubnový superúplněk je tedy tím druhým největším v letošním roce. Hned při následujícím úplňku, který nastane 26. května ve 13 hodin, se k nám totiž Měsíc přiblíží na 357 450 km. Tou dobou našeho souputníka ale na obloze nespatříme, bude pod obzorem. Jeho vůbec nejtěsnější přiblížení k Zemi totiž nastane o něco dříve než úplněk, 26. května ve čtyři hodiny ráno, kdy od nás bude vzdálený 357 300 km.

Naopak vůbec nejmenší úplněk nás čeká 19. prosince. Mezi nejbližším a nejvzdálenějším úplňkem roku 2021 tedy bude rozdíl skoro 49 tisíc kilometrů. Na první pohled se to může zdát hodně, ale rozdíl je to pro běžného pozorovatele poměrně zanedbatelný. Nicméně za pozornost to stojí, zejména pro fotografy.

Co se týká dalších astronomických úkazů v tomto období, tak minulý týden vrcholil meteorický roj Lyridy. Tyto „padající hvězdy“ jsou v atmosféře způsobeny zánikem ledoprachových částic uvolněných z jádra komety C/1861 G1 (Thatcher). Během maxima šlo spatřit 10 až 15 meteorů za hodinu na tmavé obloze mimo velká města a světelné znečištění. Agentura AP zprostředkovala video ze „spršky“ těchto meteorů nad Havají.

Na květnové obloze pak vyvrcholí meteorický roj η-Aquaridy pocházející z Halleyovy komety - v noci z 5. na 6. května.