Článek
Start rakety, která kromě CHEOPSu vynesla na oběžnou dráhu kolem naší planety ještě čtyři družice včetně italské COSMO-SkyMed na sledování Země, se z jihoamerického kosmodromu podařil po jednodenním odkladu.
Odlet z Kourou byl v úterý zrušen hodinu a 25 minut před plánovaným zažehnutím motorů Sojuzu, a to zřejmě kvůli chybě softwaru.
🎥 Here's the replay of this morning's Soyuz VS23 launch, carrying ESA's #Cheops and #OPSSAT into space 🚀 👇 https://t.co/eZWZBlbbdE
— ESA (@esa) 18. prosince 2019
Start rakety Sojuz ST-A (modifikovaná verze stroje Sojuz 2.1a pro jihoamerický kosmodrom), která vynesla satelit CHEOPS na orbitu.
Samotné oddělení přístroje od horního raketového stupně proběhlo podle očekávání ve 12:19 SEČ, jak ESA potvrdila na svém Twitteru.
Spacecraft separation! #Cheops 🎉🎉
— ESA_CHEOPS (@ESA_CHEOPS) 18. prosince 2019
Thanks for the ride @arianespace 🚀 pic.twitter.com/ODd4pdVmNS
Teleskop CHEOPS (CHaracterizing ExOPlanets Satellite) má podobně jako dalekohled Kepler amerického vesmírného úřadu NASA pozorovat planety při přechodu před mateřskou hvězdou a shromažďovat data. Mezi oběma misemi je ale zásadní rozdíl.
Určit také velikost planety
Kepler, který loni spotřeboval potřebné palivo a dosloužil, sledoval najednou přes 150 tisíc hvězd a pátral po nových exoplanetách. Během devíti let činnosti jich našel přes 2600.
Keplerův vesmírný dalekohled dosloužil. Došlo mu palivo

Celkem bylo doposud zaregistrováno více než 4000 exoplanet. Objevit tyto vzdálené světy mimo náš solární systém tedy již umíme. Nyní je ale záměrem, dozvědět se o nich více, jak poznamenala agentura AP.
Mise od ESA s hlavním partnerem Švýcarskem se na rozdíl od Keplera soustředí na analýzu již objevených exoplanet. Teleskop bude například zaznamenávat změny v jasu sledované hvězdy, které způsobují přechody planety před hvězdou z pohledu od Země. To umožní určovat velikost planety. Cílem je rovněž zjistit více o složení těchto těles.
První česká exoplaneta se jmenuje Makropulos

CHEOPS má zkoumat několik stovek exoplanet, které jsou větší než Země a menší než Neptun. Má létat v orbitální nadmořské výšce asi 700 kilometrů a bude řízen ze Španělska.
„Očekáváme zahájení vědeckých operací satelitu na přelomu března a dubna 2020. Od té chvíle budeme shromažďovat údaje. Doufáme, že první zjištění CHEOPSu budeme moci zveřejnit ještě před příštím létem,“ dodal podle AP vědec z daného projektu David Ehrenreich.
Výsledky bádání podle agentury TASS umožní vybrat kandidáty na podrobnější pozorování pomocí evropského Extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), budovaného v Chile, a teleskopu Jamese Webba, připravovaného NASA společně s ESA a s Kanadskou vesmírnou agenturou (CSA). Vypuštění tohoto aparátu je prozatím plánováno na březen 2021.
Obří teleskop Jamese Webba půjde na sto dní k ledu. Doslova

Obecně k silným motivacím pro pátrání po planetách mimo Sluneční soustavu patří touha zjistit, jestli i jinde existuje svět podobný Zemi či zda je ve vesmíru život.