Článek
Na jev není třeba dalekohled, postačí tmavá obloha. „Nejlepší období pro spatření zvířetníkového světla potrvá přibližně do 15. března, poté již začne Měsíc opět rušit svým svitem,” informoval astronom a fotograf Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.
Za čtyři sekundy 121 km. Vědci uvedli detaily k průletu jasného bolidu nad Českem
„Podmínky pro pozorování zvířetníkového světla nicméně v tomto týdnu nebudou moc dobré. Méně frontální oblačnosti, jasno až polojasno, bude jen během noci z pondělí na úterý v severní a východní části území. Během noci z úterý na středu bude dobrá dohlednost, díky jasné nebo skoro jasné obloze v severní polovině Česka. Jinak bude převládat velká oblačnost – zataženo až oblačno,” shrnula pro Novinky Dagmar Honsová ze společnosti Meteopress.
Užijte si interaktivní pohled k zimnímu nebi a zvířetníkovému světlu nad polozamrzlou Sečskou přehradou...
Zveřejnil(a) Petr Horálek dne Neděle 7. března 2021
U rovníku je vidět po celý rok
Zvířetníkové nebo zodiakální světlo je každopádně sluneční světlo rozptýlené na částicích meziplanetární hmoty v rovině Sluneční soustavy. Tyto částice pocházejí především z ohonů komet či z drcených meteoritů. Protože jsou rozprostřeny především v rovině Sluneční soustavy a ekliptiky (roviny, na které leží zemská dráha), promítá se nám světelný kužel na oblohu do zvířetníkových neboli zodiakálních souhvězdí.
V oblastech poblíž rovníku je podle Horálka světlo pozorovatelné po celý rok, jelikož nikdy nesvírá s obzorem tak malý úhel, aby se ztratilo nízko nad obzorem. Z našich zeměpisných šířek jej můžeme nejlépe sledovat okolo rovnodenností, na jaře večer po soumraku nad západním obzorem a na podzim naopak na východě ráno před rozbřeskem.
NASA jako snímek dne publikovala letos už druhou fotografii z opavské univerzity
Světelné znečištění – zvířetníkové světlo přestává být viditelné
„Světlo fascinovalo lidi už odnepaměti. Nezvyklý a neostrý kužel světla zářící zpoza obzoru na jinak hvězdami poseté obloze, viditelný po soumraku nad západním obzorem či naopak před rozbřeskem na východě, neměl dlouhá léta jasné vědecké vysvětlení. S ním pravděpodobně přišel jako první až italský astronom Giovannni Domenico Cassini (1625–1712), který v roce 1683 zmínil teorii o rozptylu slunečního světla na částicích prachu. Jiné zdroje Cassiniho o toto prvenství připravují a tvrdí, že za vysvětlením jevu stojí švýcarský matematik Nicolas Fatio de Duillier (1664–1753) publikující své práce jen o rok později,” popsal Horálek.
Dodal ale, že přemíra škodlivého světelného smogu z měst způsobila postupné „zneviditelnění” úkazu z mnoha míst na celém světě. Světlo je podle odborníků přibližně 70krát slabší než obloha v přezářených velkoměstech, proto je nutné k jeho spatření pozorovací místo, kde neruší ani světelný smog, ani případná mlha. Je k tomu samozřejmě zapotřebí též jasného počasí.
Světelné znečištění se zvyšuje až o šest procent ročně, upozorňuje astronom
V Česku se dá úkaz obecně sledovat např. na Vysočině, Šumavě, v Novohradských horách, Beskydech, Jeseníkách, na Manětínsku či v Orlických a Jizerských horách.
Za ideálních podmínek, které panují např. ve vysokohorských oblastech v Chile, je možné spatřit nejen kužel zodiakálního světla, ale ještě slabší tzv. zodiakální most spojující východní a západní zodiakální kužely, nebo jasnější místo v zodiakálním mostě zvané zodiakální protisvit.
Ještě v dubnu
Po 15. březnu už tedy začne Měsíc rušit jev svým svitem a zodiakální světlo přezáří. Zvířetníkové světlo pak bude možné pozorovat, a třeba i fotografovat, ještě v dubnu, konkrétně od 1. do 14. dubna, ale jeho sklon vůči obzoru se bude pomalu zmenšovat a podmínky k jeho pozorování zhoršovat.
Průzkumník Perseverance urazil na Marsu první metry
V oblasti poměrně vysoko nad obzorem, nad nejjasnější částí bělavého kužele, najdeme také planetu Mars, která se nachází blízko očima viditelné otevřené hvězdokupy zvané Plejády v souhvězdí Býka. Nejblíže se u kupy promítal 4. března.