Článek
V posledních letech se podpoře české vědy věnovali čtyři vědečtí diplomaté, a to v Bruselu, Tel Avivu, Tchaj-peji a Washingtonu. Ministerstvo ale nyní plánuje zapojit do agendy vědecké diplomacie také pracovníky českých ambasád, kteří v zahraničí již působí na pozicích ekonomických diplomatů. Celkem by se mělo jednat asi o 110 diplomatů.
„Nechceme dělat vědu, nechceme podnikat, ale chceme pomoci těm, co se tím už zabývají. Musíme slyšet, co je jejich zájmem a jak jim můžeme pomoci. Aby firmy věděly, že na MZV mají partnera, a diplomaté aby věděli, že je to pro nás důležité téma,“ vysvětlil náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák (ODS).
„Jde o vyhledávání příležitostí. Rádi se poté připojíme a zprostředkujeme kontakt,“ dodal.
Do konce června chce odbor zmapovat, kde leží největší potenciál české vědy a výzkumu. Díky vědeckým diplomatům pak zkoordinuje spolupráci mezi českými akademiky, výzkumníky a firmami se zahraniční sítí. Cílem nového odboru tak bude sbírat informace o zájmech a potřebách vědeckých institucí a firem a následně je předat diplomatům působícím v zahraničí, kteří se mohou obrátit na potenciální partnery.
Ministerstvo si od toho nicméně slibuje, že spolupráce bude probíhat oboustranně.
„Pokud vidíme dobré know-how, co se dělá někde jinde, tak jedním z úkolů ambasád bude, aby to přenesly do českého prostředí,“ přiblížil ředitel odboru ekonomicko-vědecké diplomacie Marek Svoboda. „Vidíme v tom do budoucna obrovskou příležitost pro českou ekonomiku,“ poznamenal.
Počet pracovníků ministerstvo nenavyšuje
Šéfkou nového oddělení vědecké diplomacie se stala Kateřina Joselová, diplomatka, která na ministerstvu již řadu let působí v sekci udržitelnosti. Rozšíří tak svoji agendu. Ministerstvo zároveň upozornilo na to, že vznik nového oddělení vychází z vlastních personálních úspor a nevyžaduje tak zvyšování počtu pracovníků.
„Příprava ekonomických diplomatů je do jisté míry reakcí na to, že neplánujeme zvýšit počet vědeckých diplomatů,“ konstatoval Kozák.
Odbor také úzce spolupracuje s ministryní pro vědu, výzkum a inovace Helenou Langšádlovou (TOP 09), a to např. v otázce působení českých vysokých škol v zahraničí. Pod jejím vedením také vznikne společná nabídka české vědy a výzkumu pro zahraničí, která bude mít podobu katalogu a na jejím vzniku se budou podílet také další česká ministerstva.
Česku se daří ve výzkumu technologií
Největší potenciál vidí resort zahraničí v moderních technologiích, kde české firmy patří mezi světové špičky a již spolupracují například s firmami z Tchaj-wanu. Dobře si z pohledu mezinárodní prestiže vedou také české firmy specializující se na oblast zdravotnictví a na automobilový průmysl.
Úřad ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) dále plánuje připravit tzv. Mapu globálních oborových příležitostí, která bude obsahovat informace o výzkumných a vědeckých příležitostech pro české akademiky, výzkumníky a firmy. Ambasády pak v průběhu roku představí projekty ekonomické diplomacie.
V minulosti se vědecká diplomacie již několikrát podílela na českých úspěších v zahraničí. Známý je příklad české firmy Unicorn, která dodala platformu pro řízení nabíjení elektromobilů ve švédském Göteborgu.
Vědecké výzkumné centrum ELI Beamlines specializující se na laserovou techniku zase navázalo spolupráci s tchajwanskou univerzitou Tamkang. Ta chce českou technologii využít k léčbě rakoviny kůže a prsu.
Úspěšné je i působení českých firem v Izraeli, kupříkladu v oblasti navádění a řízení letounů spolupracuje Vysoké učení technické (VUT) v Brně s izraelskou univerzitou Technion.
