Na misi rakety Ariane 6 se podílely firmy a instituce z Česka i Slovenska

„Tímto se završuje naše úsilí započaté v roce 2016 vyjednáním účasti v programu na vývoj Ariane 6. S 25 miliony eur šlo o největší investici ČR do programu ESA vůbec. Navíc v mimořádné situaci, kdy bylo potřeba s ostatními členskými státy ESA vyjednat vstup ČR do rozběhnutého programu,“ uvedl Ondřej Rohlík z ministerstva dopravy, který Česko zastupuje v Programové radě pro kosmickou dopravu ESA a série jednání se účastnil.

Jednou z firem, která uspěla v tendrech na výrobu rakety a přípravu odpalovací rampy na evropském kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně v Jižní Americe, byla firma ATC Space. Vyrobila spodní prstenec a sestavu horního prstence urychlovacího motoru P120C a dodává i další díly.

„Jedná se o největší sadu kosmického hardwaru, jaká kdy byla v ČR vyrobena, a také největší obchodní příležitost v oblasti kosmických aktivit,“ řekl Jemelka. V plném provozu nové rakety by podle něj firma měla mít obrat v řádu miliard korun.

Na přípravě mise se podílel také Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ), který provedl sérii pevnostních zkoušek urychlovacího raketového motoru na tuhá paliva. Pracoval také na pevnostních analýzách konstrukce nosiče.

Další česká firma Iguassu Software Systems pracovala na palubním softwaru nové rakety. Společnost UNEX dodala sadu 16 podvozků, na které stojí montážní hala, v níž se raketa sestavuje na odpalovací rampě. Firma MCE Slaný vyrobila deflektor plamenů pod motory rakety, který odklání plameny do dvou výfukových kanálů a chrání raketu při startu.

Investice do programu ESA se podle ředitele odboru kosmických aktivit a nových technologií ministerstva dopravy Václava Kobery Česku vyplatí.

Firmy, její subdodavatelé a partneři zvýší svou technologickou úroveň a investice se za 20 až 30 let provozu nosné rakety násobně vrátí. Kobera očekává, že při plném provozu rakety do českých firem přijdou zakázky za více než 200 milionů korun každý rok.

Při misi nové rakety se podle agentury AFP nepodařilo vypuštění dvou návratových modulů ani návrat horní části rakety na Zemi. Představitelé ESA i navzdory tomu hovoří o úspěchu, protože se podle nich Evropa vrátila do vesmíru.

Podle Jemelky šlo o demonstrační start, který měl otestovat všechny systémy rakety a přesvědčit zákazníky o její spolehlivosti. Např. jedna z vynesených družic, GRBBeta, byla sestavena v Košicích a významně se na ní podílela brněnská firma Spacemanic, jak připomněl Jemelka.

Satelit GRBBeta umožní astrofyzikům z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně studovat tzv. gama záblesky. Družice má lepší vlastnosti než její předchůdkyně GRBAlpha, díky níž výzkumníci zaznamenali za tři roky 140 záblesků.

„Gama záblesky jsou zajímavé astronomické úkazy, které provázejí vznik černých děr. Jsou velice jasné a vidíme je napříč celým vesmírem. Mnohé pocházejí z doby, kdy byl vesmír mladý a vznikaly první galaxie a hvězdy, proto jsou pro nás extrémně zajímavé,“ vysvětlil vedoucí týmu Norbert Werner.

Aparát GRBBeta by měl záblesk zachytit každé čtyři nebo pět dní a vědci doufají, že vydrží fungovat několik let.

GRBBeta je podle webu brněnské univerzity malá družice typu CubeSat, je menší než krabice od bot a váží 2,5 kilogramu. Vychází z předcházejícího modelu GRBAlpha, její schopnosti jsou ale lepší. Mimo jiné také slouží k ověření technologií určených pro budoucí nanosatelity, které mají sloužit pro zaznamenávání a přesné určování polohy gama záblesků.

První spojení s družicí astrofyzici navázali už v úterý po jejím vynesení na oběžnou dráhu a brzy spustí pozorování záblesků.

„Pro nás je mimořádné, že dosud gama záblesky zkoumaly jen velké družice za stovky milionů dolarů, které si mohly dovolit jen velké vesmírné agentury. S touto technologií si je mohou dovolit i menší státy a entity jako univerzity,“ dodal Werner.

Nositelem projektu družice byla Technická univerzita v Košicích, Letecká fakulta, a dodavatelem platformy družice je zmíněná společnost Spacemanic, která byla původně založená na Slovensku.

Vývoj GRB detektoru vedl András Pál z Konkoly Observatory v Budapešti ve spolupráci s brněnským týmem, který detektor nakalibroval a zajišťoval montáž GRB detektoru a UV dalekohledu do družice.

Kromě sledování záblesků testuje GRBBeta také nejmenší astrofyzikální kameru LuvCAM citlivou v ultrafialové části světelného spektra. Vedle vědeckých experimentů má GRBBeta také digitální převaděč pro radioamatéry, kteří si tak budou moci posílat zprávy prostřednictvím této družice.