Na Marsu jsou pod povrchem ukryty obrovské masy ledu, věří odborníci z ESA

Větrem „ošlehané“ hromady prachu a nic víc, nebo i vrstvy ledu? Mars Express, evropská planetární sonda určená ke studiu Marsu z oběžné dráhy, znovu zaměřila svou pozornost na jeden z nejzáhadnějších útvarů rudé planety, formaci Medusae Fossae (MFF), aby objasnila tamní složení. Nová zjištění naznačují přítomnost vrstvy vodního ledu táhnoucí se několik kilometrů pod zemí – tedy nejvíce vody, kolik kdy bylo v této části planety nalezeno.

V tekutém skupenství by tato ledová masa mohla pokrýt Mars vodní vrstvou o hloubce 1,5 až 2,7 metru, případně i naplnit na naší planetě celé Rudé moře, uvedla ESA. Jak k tomu vědci dospěli?

Na Marsu byl v minulosti pravděpodobně dostatek vody, nyní se ale planeta sousedící se Zemí zdá být vysušená. Nejnovější údaje ale ukazují, že hluboko v marsovské půdě by mohly být obrovské masy ledu.

Formace MFF sestává z několika větrem utvořených rýh a nachází se na přechodu mezi náhorními plošinami a nížinami Marsu v blízkosti marsovského rovníku. Formace je možná největším zdrojem prachu na rudé planetě a zároveň jedním z jejích nejrozlehlejších nánosů usazenin.

Už při prvním průzkumu útvaru vědci v roce 2007 objevili masivní usazeniny, které sahají až do hloubky 2,5 kilometru. Ačkoli některá data naznačují, že je v nich led, vědci nevylučují ani to, že jde o usazeniny z prachu, vulkanického popela a dalších sedimentů.

Při novém průzkumu oblasti s pomocí novějších radarových snímků pořízených sondou Mars Express vědci zjistili, že usazeniny místy dosahují síly 3,7 kilometru. Kromě toho byl materiál na snímcích méně hustý, než by se dalo čekat.

„Vzhledem k hloubce bychom očekávali, pokud je MFF jen obrovskou hromadou prachu, že pod vlastní tíhou zhoustne,“ řekl Andrea Cicchetti z Národního astrofyzikálního ústavu v Itálii.

Také při modelování s leduprostými materiály výsledek neodpovídal skutečným vlastnostem zkoumané formace. „Musíme tu mít led,“ je přesvědčen Cicchetti.

Možné masivní ledové usazeniny v blízkosti rovníku by musely vzniknout v rané klimatické epoše. Při současném klimatu na Marsu by nebyly možné. Podle ESA povrch planety jeví četné známky toho, že Mars kdysi vodou oplýval.

Skrytý led by mohl mít význam pro budoucí mise na Mars. Potřebovaly by totiž vodu a musí přistát právě v blízkosti rovníku, daleko od ledových polárních čepiček nebo ledovců.

„Bohužel jsou usazeniny MMF pokryty stovkami metrů prachu, takže nejméně několik příštích desetiletí nebudou přístupné,“ poznamenal Colin Wilson z ESA.

Dodal však, že každá trocha ledu pomůže učinit si lepší představu o tom, kde na Marsu kdysi tekla voda a kde ji lze nyní najít.