Článek
Podle úřadů práce na jihu Moravy, tento postup sice není protizákonný, jedná se ale o zneužití části zákona. Člověk bez místa může pracovat v takzvaném nekolidujícím zaměstnání a vydělat si peníze po neomezenou dobu až do poloviny minimální mzdy, tedy měsíčně do 3999 korun. Tím, že jako nezaměstnaní chodí na brigádu, mohou brát sociální podporu a stát jim platí zdravotní a sociální pojištění místo firem.
Podle ředitele úřadu práce v Hodoníně Vladimíra Šťávy je podobný postup běžnou praxí a úřad se s ním setkává neustále. "Jedná se o odsouzeníhodné, leč neodsouditelné zneužití vlídnosti zákona," míní. V Brně zatím úřad práce tento jev nezaznamenal. "Nepokládám ale za správné přesunovat vlastní problémy a náklady na stát, takže bych takový postup rozhodně žádnému zaměstnavateli nedoporučila," uvedla.
Problém má na svědomí hospodářská recese
Blanenský úřad práce registruje 53 pracovníků, kteří pracují jako brigádníci u firmy, u které byli naposledy zaměstnáni. Podle ředitelky úřadu Jitky Lorkové nebyla legislativa, která tento postup umožňuje, nastavena na dobu ekonomické recese. "Kdyby jejím vlivem nedošlo k vysokému nárůstu nezaměstnanosti, tento problém by se v takové míře neobjevil," míní.
Podle ředitele vyškovského úřadu práce Jana Marka nekolidující zaměstnání bylo zavedeno ze dvou důvodů. Prvním byla snaha udržet pracovní návyky u lidí, kteří o stálé zaměstnání přišli. Druhým pak možnost si zaměstnance před přijetím do pracovního poměru vyzkoušet; to ovšem platí i opačně. "V tomto případě časem začaly problémy převyšovat nad pozitivy. Zejména v krizovém období spousta firem hledá způsob, jak ušetřit, a mnohdy máme podezření na zneužívání institutu nekolidujícího zaměstnávání," uvedl Marek.
Vyškovský úřad práce eviduje čtyři stovky lidí, kteří takzvané nekolidující zaměstnání vykonávají, tedy asi deset procent ze všech evidovaných uchazečů o práci. "Rozhodli jsme se provést kontrolu u všech, kteří zaměstnávají formou nekolizního zaměstnávání více než tři osoby," podotkl Marek.