Hlavní obsah

Na historických mapách není. Při obnově zaniklého rybníka našli ručně tesané dřevěné žlaby

Ochoz u Brna

V neuvěřitelně dobrém stavu přečkaly staletí dva čtyřmetrové ručně tesané žlaby, které tvořily výpusť dávno zaniklého historického rybníka v Ochozu u Brna. Vykopali je při záchranném výzkumu archeologové. O jejich přirozenou konzervaci se postarala voda a bahno. Rybník sloužil v zimě jako zásobárna ledu pro hostinec, v jehož sklepích se chladilo pivo.

Foto: archiv ÚAPP

Při obnově dávno zaniklého historického rybníka u Ochozu u Brna vykutali archeologové tyto ručně tesané žlaby.

Článek

„Žlaby, jimiž odtékala voda z rybníka, mohly být vytesány z jedlových kmenů v 17. století a byly vloženy do nejspodnější části sypané hráze. V podstatě jsou to předchůdci současných betonových trubek,“ řekl Novinkám Petr Kos z brněnského Ústavu archeologické památkové péče (ÚAPP).

Ze žlabů odborníci odebrali vzorky, které mají upřesnit, z jakého období pocházejí.

Foto: archiv ÚAPP

Práce na obnově zaniklého rybníka u Ochozu

Bruslení před více než stoletím

Dávno zaniklý rybník v oblasti V Luhu je pro odborníky záhadou. Na historických mapách se na něj na rozdíl od mnoha rybníků v okolí obce tak nějak zapomnělo. Jen nejstarší obyvatelé si dnes vzpomínají na zmínky o tom, že se prý na rybník chodilo před více než sto lety bruslit.

Archeologové v Brně objevili příkop, který si kolem svého pochodového tábora postavili Římané

Věda a školy

Po ukončení prací u Ochozu vznikne vodní plocha, která v této části chráněné krajinné oblasti Moravský kras pomůže zadržovat vodu potřebnou pro celý okolní biotop.

Žlaby jsou dokladem toho, že nejlepším přirozeným konzervátorem dřeva je voda a bahno, které do něj nepustí dřevokazné houby a hnilobu.

Foto: archiv ÚAPP

Žlaby sloužily jako odtokové trubky z rybníka. Zakonzervovalo je bahno.

Na jižní Moravě lze najít několik míst, kde díky nim přečkalo dřevo staletí. Tato místa se těší velké pozornosti turistů.

Například když se hladina v řece Moravě vlivem veder výrazně sníží, tak se u Mikulčic na Hodonínsku z koryta vynoří dubové kmeny. Zkoumali je dendrologové, kteří zjistili, že byly pokáceny v roce 1818. Zřejmě šlo o přístaviště pro splavování kmenů stromů po řece.

Foto: archiv Josefa Kyncla

Voda uchovala do dnešních dní torzo přístaviště na řece Moravě u Mikulčic na Hodonínsku. Vidět je lze v době letních veder při prudkém poklesu hladiny.

Obdobně se vynořují u Oslnovic na Znojemsku kůly z řeky Dyje, tam byly zřejmě součástí brodu.

Foto: archiv Josefa Kyncla

Dendrologové umí ve dřevě přečíst letokruhy a zjistit, jak jsou kůly staré. Na snímku je vzorek z kůlů, které jsou zaraženy do dna řeky Moravy u Mikulčic.

Archeologové prozkoumali tajemnou propadlinu na Břeclavsku. Našli zapomenutý důl

Věda a školy

Související články

Výběr článků

Načítám