Na gymnáziích a lyceích je pro budoucí studenty málo míst. Nedaří se to změnit

Nejlépe si zatím vedou Praha, Jihomoravský a Zlínský kraj. Právě jejich úřady jsou zřizovateli středních škol a mají zásadní podíl na tom, jaké obory jsou v daném regionu k mání.

„I když si připočteme ročníky víceletých gymnázií, tak celkový podíl není ideální. V některých krajích došlo k radikální změně v přístupu, jako je třeba Vysočina, ale celkově to není úplně moc,“ potvrdil Novinkám a Právu Karel Gargulák z agentury PAQ Research, který je i poradcem ministra školství.

Největší kapacity všeobecného proudu škol, tedy lyceí a gymnázií, mají k dispozici pražští deváťáci. Podíl nabídky gymnázií a lyceí tam činí 24,6 procenta. V absolutních číslech se jedná o 4830 míst, je ale nutné dodat, že 1471 míst na gymnáziích je v soukromých školách s různě vysokým školným.

Do Prahy se ale tradičně hlásí i zhruba dvě pětiny Středočechů z přiléhajícího prstence měst a obcí.

„V Praze spojené se Středočeským krajem je to hodně zkreslující. Tam kladou uchazeči hlavní prioritu téměř na všechno. O gymnázia je tam zájem možná střídmější než jinde, ale jen proto, že si už po zkušenostech z předchozích let uchazeči nevěří,“ dodal Gargulák.

Ve Středočeském kraji, který má nejvíce obyvatel, je poměr kapacit všeobecných oborů k ostatním 16,4 procenta.

Druhá nejvyšší nabídka všeobecných oborů je v Jihomoravském kraji, kde se v uplynulých letech jejich kapacity navyšovaly a staví se zde i nové gymnázium. Zatím je tam podíl všeobecných oborů 17,1 procenta.

A zaskočit se silnými ročníky, ale i změnami preferencí uchazečů, popřípadě jejich rodičů, nenechali ve Zlínském kraji.

„Zlínský kraj si prostě v dlouhodobých záměrech řekl, že nabídka gymnaziálního směru bude kolem dvaceti až pětadvaceti procent. Nastavili si to i podle okresů a směřují k tomu,“ popsal Gargulák.

Podle něj je třeba ale také vnímat odlišnosti uvnitř krajů. „Dobře je to vidět například v Pardubickém kraji, kde v okrese Svitavy je až třicetiprocentní podíl lidí, kteří mohou na všeobecné obory. Naproti tomu na Chrudimsku, kde pro to mají nějakou historickou tradici a průmyslovou lobby, je to významně menší část,“ dodal.

O tom, že je třeba posilovat všeobecné vzdělání, je shoda napříč politických spektrem a záměr byl také zapsán do nezávazného dokumentu Strategie vzdělávací politiky 2030+, který má zajistit návaznost v rozvoji vzdělávacího systému.

Všeobecné vzdělávací proudy mají zařídit, aby si mladí lidé mohli snáze vybírat své zaměření oproti současnosti, kdy většina nastupuje do oborů s úzkou specializací, z nichž se jinam přechází o dost hůř. Hlavně je však třeba zajistit, že současná mládež bude připravena na budoucnost, kdy řada nyní běžných profesí zmizí.

Kompletní informace o nabízených kapacitách, ale i poptávce či úrovni vzdělávání v regionech jsou dostupné na serveru vzdelavanivdatech.cz.