Na gymnázia se hrnou davy. Stát 10 let spal

Sháňka po středním vše­obecném vzdělávání, jaké poskytují hlavně gymnázia, se zdaleka netýká jen Prahy a okolí. Poptávka deváťáků je i jinde vysoká a není dána jen snahou uchytit se na elitní škole, ale čím dál častěji i obavami, zda jsou odborné školy pro ně perspektivní.

„Demografická vlna je jedna věc, ale podstatné jsou změny na trhu práce. Je jasné, že budoucí absolventi budou častěji měnit práci, na což budou potřebovat univerzálnější kompetence,“ vysvětlil Právu Miroslav Hřebecký z organizace pro informace ve vzdělávání EDUin.

Praha hasí požár tak, že otevřela gymnaziální třídy s asi 240 místy na odborných školách. Spekulovalo se i o tom, že by pražská gymnázia mohla otevřít méně tříd osmiletého studia a více tříd ve čtyřletých programech.

„Mluvilo se o tom, ale nikdo to nikomu nenařídil,“ řekla Právu šéfka Asociace ředitelů gymnázií a ředitelka Gymnázia Nad Štolou Renata Schejbalová.

Právě pražští deváťáci se u přijímaček zapotí nejvíce. Už loni se ukázalo, že magistrát nepočítal se středočeskými uchazeči, kteří jsou ochotní dojíždět za studiem v Praze třeba hodinové cesty. Konkurence se tak Pražanům posiluje i bez demografické křivky.

Resort školství se s politiky na rozšiřování všeobecného vzdělávání shodl v roce 2014 v rámci vzdělávací Strategie 2020, připravené tehdejším ministrem školství Petrem Fialou (ODS).

„Nemusí to být jen gymply, ale i lycea, která mohou být i technicky, přírodovědně zaměřená. Ale převládala by tam angličtina, informační gramotnost, práce s jazykem a všeobecnější předměty,“ vysvětlil Hřebecký.

Podle statistik Národního pedagogického institutu z roku 2021 byla naplněnost škol gymnaziálního typu na 94 procentech. Do prvního ročníku čtyřletých studií bylo přijato 13 081 uchazečů. Na střední odborné školy s maturitou se dostalo 55,7 tisíce zájemců, přičemž kapacita měla ještě pětinové rezervy. A to se na odborné školy často hlásí ne­úspěšní uchazeči o gymnázia. Na učilištích se uchytilo přes 31 tisíc uchazečů, jejich naplněnost činila kolem 55 procent.

Deset tisíc žáků navíc může být pro silný ročník diskriminační. Pakliže v roce 2021 zůstaly na školách gymnaziálního typu volné kapacity pro necelých 800 žáků, pak při zachování stejných latěk u přijímaček by se nedostalo místo pro 500 uchazečů.

Od té doby se kapacity pro středoškoláky ale navyšovaly, celkové počty zatím nejsou známy. Je to v gesci krajských úřadů, které jsou nejčastěji zřizovateli středních škol.

V Jihomoravském kraji přibyly podle krajského radního pro vzdělávání Jiřího Nantla (ODS) stovky míst ve všech typech škol. „U nás není žádný šílený stres. Kapacita se navýšila dost na to, aby držela krok i s demografickým vývojem. Pravděpodobnost i přijetí na všeobecné směry je slušná, byť bych tam rád ještě kapacitu přidával,“ řekl Právu Nantl, který před 10 lety dělal Fialovi na ministerstvu školství náměstka a byl i u zrodu zmiňované Strategie 2020.

„V Jihomoravském kraji tímto směrem jdeme. Mým záměrem je vydat pokyn, aby se přehodnocovalo u odborných škol, jestli jsou jejich absolventi uplatnitelní v praxi. Pokud ne, mohli bychom z toho postupně dělat lycea,“ předestřel.

Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák žádné potíže nepřipouští. „S nedostatkem míst problém nemáme,“ řekl Právu s tím, že Asociace krajů, kde donedávna vedl komisi pro školství, otázku všeobecného vzdělávání principiálně neřešila.

„Podle mě není odborné vzdělávání vůbec špatné. Ale nemohu vám k tomu dát validní data. Určitě to budeme řešit na sněmovním školském výboru a bude se to zejména týkat investiční pobídky pro prstenec kolem Prahy,“ dodal. Připomněl, že Praha je v nevýhodě, protože se zde i těžko shánějí učitelé, protože jejich platy nejsou tak konkurenceschopné.

Průměrný plat v regionálním školství je nyní kolem 46 tisíc. V Praze činila průměrná hrubá mzda v loňském třetím čtvrtletí 48 712 korun, ve Středočeském kraji 39 711 a nejnižší byla ve Zlínském – 35 935 korun.