Hlavní obsah

Na gymnázia se chystá pětina deváťáků

Pětina žáků devátých tříd, kteří mají v průměru nejlepší výsledky v češtině a matematice, se chce hlásit na gymnázium. Vyplývá to z Národního testování společnosti Scio, do kterého se loni na podzim zapojilo na 21 800 dětí.

Foto: Petr Švancara, ČTK

Ilustrační snímek

Článek

„Žáci v rámci Národního testování vyplňovali i to, na jaký typ školy by se chtěli hlásit, ale i to, jaké mají známky z hlavních předmětů. Z těch, kteří se chtějí hlásit na gymnázium, mělo 60 procent z matematiky i češtiny jedničku a dalších 30 procent dvojku. Celkově z dotazníků a testů vyplynulo, že očekávání žáků jsou realistická,“ řekl ve středu novinářům mluvčí Scio Bohuslav Bohuněk.

Žáci usilující o gymnázium měli v testech z češtiny průměrný percentil 72 a z matematiky 68.

Na průmyslové školy chce podat přihlášku 12 procent žáků, přičemž jejich percentily činily 52 a 58. Dalších 8,5 procenta se chystá na obchodní akademie, s průměrným percentilem 53 a 55.

Přijímačky digitalizujeme, ale testování dětí bychom měli spíš zrušit. Náš systém zadupe řadu talentů

Chuťovky

Necelá čtvrtina pak uvedla, že se bude hlásit na jiný maturitní obor. Průměrný percentil byl v tomto případě pod padesátkou. Stejně tolik deváťáků si hodlá podat přihlášku na učební obor s maturitou, a to s průměrným percentilem 44, resp. 45.

Desetina deklarovala, že půjde na učiliště bez maturity. Jejich výsledky byly nejslabší (24, 27). Žáků, kteří nechtějí se vzděláním na střední škole pokračovat, je jedno procento. Jejich průměrný percentil z češtiny byl 31 a z matematiky 36.

Srovnání výsledků s předchozími testy ukázalo, že se žáci v obou předmětech zhoršili.

Hůře chápou texty

Oproti výsledkům testů provedených ve školním roce 2021/22 jejich průměrné výsledky poklesly v češtině z 55 procent na loňských 43 procent. V matematice činil propad ze 48 procent na 39.

Dvě pětiny žáků skončily na učilištích, ač chtěli k maturitě

Věda a školy

Podle autorů testů lze změny ještě stále připisovat na vrub pandemie, ale i dalších vlivů.

„Všimli jsme si, že úlohy, které žáci zvládají, jsou ty, které lze natrénovat. To jsou třeba úlohy na vyplnění i/y. Ale v čem mají problém, jsou úlohy, kde se pracuje s textem, kdy se mu musí nějak porozumět. Jedním z vysvětlení může být, že děti vedle čtení knih preferují nějaký jednoduchý jazyk uplatňovaný přes mobil, na sociálních sítích, takže jim dělá větší problém porozumět významu slov v různých kontextech,“ popsal Bohuněk.

„V případě matematiky jsou patrné horší výsledky u geometrických úloh, což opět přisuzujeme covidu, kdy se toto distančně těžko trénuje,“ dodal.

Je to intuitivní a příjemné, hlásí ředitelé k novému systému přihlášek na střední školy

Věda a školy

Související články

Výběr článků

Načítám