Na Filipínách se po deseti letech vylíhlo mládě orla opičího. Pomohli čeští zoologové

Mládě přišlo na svět 11. listopadu v záchranném centru organizace Philippine Eagle Foundation. Malý orel je v péči filipínských ošetřovatelů, kteří se o mládě intenzivně starají a rozkrmují ho.

„Jedná se o opravdu mimořádný a zásadní ochranářský úspěch, protože jde o v pořadí třicáté mládě odchované od vzniku organizace v roce 1987 a o teprve osmé mládě vzešlé z metody umělé inseminace. Pro úspěch bylo klíčové ohromné mezinárodní týmové úsilí a spolupráce,“ řekl liberecký zoolog Jan Hanel.

Ten s filipínskými kolegy úzce spolupracuje již dva roky a s asistovanou reprodukcí u dravců má bohaté zkušenosti.

Ptáče se vyklubalo v ranních hodinách po 56 dnech inkubace. Samice i samec obecně sedí střídavě na vejci až 68 dní, než se mládě vylíhne.

Úspěšnému vylíhnutí předcházely dlouhodobé přípravy a procesy. Klíčovou roli v úspěchu sehrálo např. vybudování nové detašované specializované odchovny National Bird Breeding Sanctuary uprostřed tropického deštného lesa a přesunutí chovných ptáků z voliér ze záchranného centra do této klidné ptačí rezervace.

V záchranném centru byly téměř čtyři desítky jedinců, ale odchovávat mláďata se místním dlouhodobě nedařilo.

„National Bird Breeding Sanctuary ve filipínském Edenu (obec na filipínském ostrově Mindanao - pozn. redakce) byla zprovozněna teprve v únoru tohoto roku a hned v září tam samice po umělé inseminaci snesla vejce. Jedná se tedy o úplně první mládě v této nové odchovně, což je obrovská naděje do budoucna a potvrzení toho, že se jednalo o správné rozhodnutí,“ poznamenal zoolog.

Liberecký zoolog filipínské chovatele proškolil osobně na místě a také byli před časem sbírat zkušenosti v liberecké zoologické zahradě. Filipínští chovatelé získali z Česka rovněž potřebné vybavení pro záchranné centrum na Filipínách, a to díky podpoře Zoo Olomouc, Zoopark Nehvizdy a Zoo Wupperthal. Líhně pak dodala darem firma Procon-Grumbach.

„V září, tedy na začátku hnízdní sezóny orlů opičích, jsme na Filipíny dopravili kupříkladu speciální inkubátory a líhně, které v centru chyběly, a přitom jsou pro zdárný umělý odchov poměrně zásadní. Díky nim se daří co nejvěrněji imitovat přirozené podmínky a optimalizovat teplotu i vlhkost během inkubace,“ vysvětlil Hanel.

Odchovy v lidské péči hrají v záchraně ohrožených druhů před vyhynutím zásadní roli. Dlouhodobým cílem je podpořit populaci orla opičího i ve volné přírodě. Philippine Eagle Foundation plánuje vypouštět odchovaná mláďata zpět do volné přírody.

„Šance na záchranu tohoto největšího a nejohroženějšího dravce světa je stále veliká. Snad se ho podaří do přírody navrátit tak, jako se podařilo díky chovům v lidské péči repatriovat orlosupy bradaté u nás v Evropě. Jejich situace byla s aktuálním stavem orlů opičích nemálo podobná,“ uzavřel Hanel, který také spolupracoval na vypuštění již patnácti libereckých orlosupích mláďat do evropských velehor.

K naplnění tohoto dlouhodobého cíle pomůže kromě umělé inseminace také metoda mražení spermatu v tekutém dusíku. Jak umělé inseminace, tak mražení spermatu jsou momentálně jedinou cestou, jak počty orla opičího, který je na pokraji vyhubení, rychleji navýšit. Odebrané a následně zamražené sperma se dá použít i za desítky let.

Orel opičí se endemicky vyskytuje pouze na Filipínách. Se svou délkou přes jeden metr a rozpětím křídel až dva a půl metru patří k největším létajícím dravcům světa a je označován za největšího ze všech orlů. Jedinci se dožívají až čtyřiceti let a kladou zpravidla jedno vejce za dva roky.

Výrazný pokles populace orla opičího je přičítán ničení tropických pralesů a přeměně krajiny na zemědělskou. Výrazné množství těchto ptáků vybili také lovci, především v 60. letech 20. století, kteří je zabíjeli pro potravu i kvůli trofejím, s dravci se také obchodovalo.