Na duševní pohodu žáků v ZŠ mají podle vědců stěžejní vliv vztahy mezi vrstevníky

České základní školy by podle výzkumníků ze SYRI měly věnovat větší pozornost podpoře duševní pohody žáků, kterou ovlivňuje i podpora učitelů nebo pocit samoty či nudy u žáků. Duševní pohoda žáků zároveň podle odborníků ovlivňuje výsledky žáků ve škole.

Výzkumníci zpovídali 2386 žáků šestých tříd v Česku, kteří se účastnili průzkumu koncem minulého školního roku. Výsledky jsou podle nich zatím předběžné, zpřesnit by se měly letos na základě dalšího dotazování žáků.

Vědci se žáků ptali, jak často v poslední době zažívali pět pozitivních emocí - a to radost, veselost, štěstí, chuť do života a hrdost.

„Zjistili jsme, že v průměru zažívají žáci duševní pohodu někdy až docela často, což není špatné, ale podle očekávání byly mezi jednotlivými žáky velké rozdíly,“ řekla vědkyně Národního institutu SYRI a Psychologického ústavu Akademie věd ČR Lenka Kollerová.

Výzkum dál prokázal, že na duševní pohodu dospívajících mají vliv různé faktory jako podpora učitelů, samota či nuda ve škole.

Zásadní je podle vědců především kvalita vztahů mezi vrstevníky. Ta zahrnovala zejména pocit, že člověk má ve škole přátele, nebo pocit, že do školy patří a že ho vrstevníci mají rádi.

Výzkum podle Tomáše Lintnera ze SYRI ukázal, že vyčleňování žáků z kolektivu ovlivňuje i jejich sociální a ekonomické zázemí i etnicita. Žáci s nízkým socioekonomickým statusem mají podle vědců o pět procent méně kamarádů než žáci s vysokým socioekonomickým statusem. Nerovnoměrné složení třídy podle Lintnera přispívá k tomu, že budou některé děti vyčleněné.

Pokud bude například ve třídě jedna dívka, která bude mít jinou než českou národnost, bude mít podle vědců až osmdesátiprocentní šanci, že bude ve třídě vyčleňovaná. Žáky z národnostních i etnických menšin je podle Lintnera potřeba do tříd umisťovat rovnoměrně. Ideální podíl cizinců ve třídě je maximálně 20 procent při současném stavu vzdělávání učitelů, uvedl.

Učitelé by měli podle vědců podporovat spolupráci a sdílení zájmů mezi žáky, zaměřit by se měli i na podporu společných aktivit, jako jsou například týmové projekty, sportovní hry nebo diskuse. Věnovat by se měli i vytváření začleňujícího prostředí, například zapojováním všech žáků nebo utvářením pozitivních postojů k různorodosti skupiny.

„Kombinací těchto a dalších postupů mohou učitelé aktivně podpořit kvalitní vrstevnické vztahy, a přispět tak i k duševní pohodě dospívajících,“ dodala Kollerová.