Článek
Výzkum se zaměřil na tzv. Hanbury Brown–Twiss (HBT) efekt, který je klíčový pro intenzitní interferometrii a kvantovou optiku. Dosud bylo možné tento efekt pozorovat pouze na jedné frekvenci, což značně omezovalo jeho aplikace.
- Interferometr je obecně přístroj pro velmi přesná měření, jehož princip je založen na interferenci světla. Interferometry se používají k měření délek, k určení indexů lomu u plynů a kapalin či k určení jemné struktury spektrálních čar.
Autoři nyní představili nový spektrometr schopný současně detekovat HBT efekt na více frekvencích. Úspěšně pozorovali tento jev na pěti různých spektrálních frekvencích neonu.
„Úspěšné pozorování HBT efektu současně na pěti frekvencích představuje zásadní pokrok,“ konstatoval Sergei Kulkov, jeden z hlavních autorů výzkumu z laboratoře CAPADS na katedře fyziky na FJFI. „Naše kvantově asistované techniky by mohly výrazně zvýšit přesnost měření a otevřít průlomové aplikace v astrofyzice a kosmologii,“ vzkázal.
Pražská jaderná fakulta se zapojila do vývoje přístroje, který by umožnil ozařování pacienta vestoje
Intenzitní interferometrie v současnosti dosahuje rozlišení v řádu miliobloukových vteřin, zatímco kvantově asistované metody by mohly potenciálně zlepšit rozlišení až na 10–100 mikroobloukových vteřin u jasných hvězd.
Extrémně vysoká přesnost
To by výrazně zlepšilo například měření míry vzdálenosti a zpřesnilo tzv. kosmologický žebřík vzdáleností, a tím i určení Hubbleovy konstanty udávající rychlost rozpínání vesmíru.
„Naše nedávná měření představují významný první krok k realizaci kvantově asistované interferometrie,“ doplnil vedoucí vědeckého výzkumu a vývoje ve skupině CAPADS Peter Švihra.
„Tato metoda spočívá v detekci párů fotonů pocházejících z různých zdrojů, což vyžaduje extrémně vysokou časovou a spektrální přesnost – řádově několik pikosekund a pikometrů,“ zmínil dále Švihra.
Tým na výzkumu spolupracoval s prestižními institucemi, jako jsou Brookhaven National Laboratory v USA a univerzita EPFL ve Švýcarsku. Tento výzkum již získal širší vědecké uznání a na jeho základě obdržel Švihra finance od Grantové Agentury ČR v rámci projektu Junior Star.
Úspěchu týmu z ČVUT si všimlo i vydavatelství APL Photonics.
Úspěchů si také všimli editoři prestižního vydavatelství APL Photonics, kteří článek Multifrequency-resolved Hanbury Brown–Twiss effect označili jako výběr redakce.
