Na bolest u anginy pectoris vzali kybernetický nůž. Nebe a dudy, raduje se pacient

Potíže se srdcem měl bývalý horník už dlouhá léta. První trojnásobný bypass podstoupil už v roce 1987. Po pár letech absolvoval druhý.

„Šest sedm let byl klid, ale pak začaly strašné bolesti do ramene i hrudníku. Měl jsem je prakticky při všem, i chůzi. Nemohl jsem existovat bez nitroglycerínu, bral jsem ho ve spreji i čtyřicetkrát za den,“ popsal dobu před zákrokem. Po něm se cítí výborně. „Bolesti zmizely, žádná angina pectoris mi na hrudník už netlačí.“

Z toho, že mu jako prvnímu člověku na světě budou lékaři léčit bolesti u anginy pectoris kybernetickým nožem (CyberKnife), měl Protiva strach.

„Obavy jsem měl velké, ale důvěru v lékaře taky. Řekl jsem si, že to zkusím. A buď mi to pomůže, nebo mě to zničí. Bál jsem se, ale víc se těšil,“ nastínil muž, kterého hnala za uzdravením i jeho čtyřletá dcera Amálka Ela, které se nyní může díky lékařům naplno věnovat.

Kardiologové z Třince-Podlesí spolupracují s Klinikou onkologickou FNO už osm let. Poprvé společně zaujali novou metodou při léčbě srdečních arytmií.

Nyní se zaměřili na pacienty, které trápí bolesti u ischemické choroby srdeční. Ozářením pomocí kybernetického nože totiž vyřadili z funkce ty nervové uzly, které jsou zodpovědné za přenos bolesti od srdce.

„Vyčerpali jsme všechny dostupné metody, které jsou pro léčbu námahové bolesti srdce dostupné a pracují na principu obnovení průtoku srdečními cévami a podávání mnoha léků,“ řekl kardiolog Miroslav Hudec z Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí. Na mysli měl angioplastiku, tedy roztažení tepny balonkem a vyztužení stentem, či přemostění ucpaného místa, tzv. bypass.

„Další metodou je přerušení dráhy bolesti, kdy se umrtvují nervové uzly kolem páteře anestetikem. Tento výkon je ale po asi třech týdnech nutné opakovat, protože léky vyprchají. U některých pacientů může pomoci i celkové odstranění nervových uzlů. Je to ale náročný a riskantní chirurgický výkon,“ upozornil kardiolog.

Spolu s onkology FNO vymysleli metodu, jak nervové uzly umrtvit navždy. A to prostřednictvím kybernetického nože, kterým je ozáří s 10krát až 30krát větší přesností než jiné lineární urychlovače.

„Místo nervového zauzlení zaměříme pomocí standardních zobrazovacích metod a ve spolupráci s fyziky vypočítáme rozložení dávky záření. Po léčbě dojde prakticky ke zničení nervového zauzlení, a tím pádem i k odstranění bolestí,“ nastínil Jakub Cvek, přednosta Kliniky onkologické FNO.

Dodal, že po zhruba čtyřicetiminutovém zákroku může jít pacient domů. „Úleva bývá takřka okamžitá, plný efekt zákroku se ale projeví po několika týdnech až měsících,“ uvedl Cvek.

Po horníku Protivovi použili lékaři stejnou metodu už také u dalších dvou pacientů. A brzy by ji mohla v rámci klinické studie podstoupit další žena.

Lékaři navíc chtějí metodu ještě rozvíjet, plánují, že by se dala využít například i u léčby zhoubných poruch srdečního rytmu, při zvýšené potivosti rukou nebo u Raynaudova fenoménu, způsobujícího zhoršené prokrvení rukou.

Do budoucna pak vidí Cvek také nadějnou spolupráci v oblasti psychiatrie. „Bavíme se například o léčbě obsedantně kompulzivní choroby, tam je to ale úplně v plenkách. A co se týká kardiologie, tak přemýšlíme o léčbě refraktivní hypertenze,“ prozradil.