Článek
Na mezinárodních přírodovědných olympiádách se zlaté medaile obvykle udělují 10 procentům nejlepších, dalších 20 procent získá stříbrné medaile, 30 procent si odváží medaile bronzové.
Narušení absolutní asijské nadvlády
Podle Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, jejíž pracovníci české středoškoláky vedli, to je něco podobného, jako kdyby Čech získal medaili v ryze asijském sportu, jako jsou sumo, ping-pong či judo.
V posledních letech totiž konkurenci s přehledem válcují studenti z asijských zemí (Singapur, Čína, Tchaj-wan, Jižní Korea) nebo potomci asijských imigrantů z dalších zemí (USA, Austrálie, Nový Zéland).
Až letos se to podařilo překonat Kateřině Kubíkové (Gymnázium Botičská, Praha 2), která se umístila na pátém místě, což znamenalo zlatou medaili. Za sebou nechala všechny Tchajwance a Korejce – to se studentovi z evropské země v minulosti podařilo jen zcela výjimečně.
Kubíková získala jubilejní desátou zlatou medaili v historii 28 účastí Československa a České republiky na MBiO, jedná se ale o první v novodobé historii soutěže od roku 1998.
Tento úspěch dle fakulty podtrhují i výkony ostatních členů českého týmu, kteří získali další dvě stříbrné, 53. Lukáš Fiedler (Gymnázium Jírovcova, České Budějovice) a 60. Vojtěch Brož (Gymnázium Budějovická, Praha 4), bronzovou medaili si odnesla celkově 91. Klára Pekařová (Gymnázium Jiřího Wolkera, Prostějov).
Mnohem náročnější než středoškolské učivo
Jak se stalo v posledních letech tradicí, soutěžní úkoly vysoce přesahují svou náročností středoškolské učivo, vyžadují dlouhodobou intenzivní přípravu ze světových učebnic a rovněž pomoc z řad univerzitních a akademických pracovníků.
V letošním ročníku řešili soutěžící tři praktické úlohy. První se zaměřovala na biochemické vlastnosti významného metabolického enzymu pyruvátkinázy a její úlohu v lidských anémiích (poruchách funkce červených krvinek). Druhá úloha se týkala rostlinné morfologie od květů přes semena až po kořeny. Tématem poslední praktické úlohy byla velmi jemná preparace muších larev pod binokulární lupou.
„Naši studenti se, na rozdíl od mnoha soutěžících z jiných zemí, s touto úlohou vyrovnali na výbornou,“ doplnila pražská fakulta. Teoretický test se skládal ze dvou částí, z nichž každá obsahovala 46 otázek.
Biologická olympiáda vznikla před 28 lety v Československu, dnes je ČR sídlem světového Koordinačního centra soutěže. Česko v letošním roce patřilo k nejúspěšnějším delegacím na různých středoškolských kláních. [celá zpráva]
