Mzdy nejvíce rostou absolventům

Potřeba nových zaměstnanců se promítla prakticky do všech odvětví, klesající míra nezaměstnanosti a nárůst počtu pracovních míst pak zvýšily tlak na růst mezd ve většině sektorů.

Více než kdy dříve se ze strany zaměstnanců klade důraz na rychlost výběrového řízení.

„Uchazeči negativně vnímají výběrová řízení o třech a více kolech a dávají přednost firmám, které rychle komunikují a jsou schopny se pro daného kandidáta rozhodnout v krátké době. Zavedený trend zdlouhavých výběrových procesů však zatím bohužel stále v řadě firem komplikuje jejich nábory,“ vysvětluje ředitel Hays Ladislav Kučera.

Mnoho firem v souvislosti s rostoucí potřebou lidí přistupuje k přerozdělování kompetencí. Vznikají tak nová pracovní místa, zejména pro uchazeče s krátkou praxí a schopné absolventy.

V uplynulém roce byli uchazeči s praxí do dvou let jedněmi z nejpoptávanějších, což se výrazně promítlo i do růstu ohodnocení těchto mladých talentů. Absolventi a juniorní uchazeči si v současné době polepšili v závislosti na konkrétním sektoru o 10 až 20 procent.

„To se týká zejména oblasti podpůrných rolí, obchodních pozic či techniků. Proti tomu mzdy top manažerů velkých změn nedoznaly a drží se víceméně na stejné úrovni. Případné zvýšení celkového ohodnocení se spíše odehrávalo formou bonusů a odměn,“ upřesňuje Kučera.

Ze zkušeností Alice Kubíčkové, ředitelky Komory právní odpovědnosti (KPO), nicméně vyplývá, že mladí lidé, absolventi, mnohdy nepovažují výši mzdy za nejdůležitější kritérium při rozhodování o budoucím zaměstnání.

„Mnohem častěji se zástupci této generace zajímají o vizi zaměstnavatele a jeho firemní kulturu. Mají chuť pracovat v přátelském pracovním prostředí, chtějí využívat zajímavé zaměstnanecké benefity. S touto myšlenkou etické a přátelské společnosti, která své zaměstnance umí nadchnout a jejich práci ocenit, se ztotožňujeme, a proto tyto zaměstnavatele podporujeme,“ dodává.

Dlouhodobě výrazně zatížena potřebou a zejména nedostatkem kvalitních odborníků je oblast informačních technologií (IT). Přestože se za posledních pět let zvýšil počet zaměstnaneckých míst o třetinu, poptávka firem po IT odbornících roste nejen v Praze a Brně, ale řada nových míst vzniká i v dalších městech, jako jsou Ostrava, Liberec nebo Plzeň.

Nedostatku IT odborníků příliš nepomáhá ani nízký počet vysokoškolských studentů a absolventů těchto oborů, kterých v poměru k poptávce nepřibývá potřebné množství. Společnosti tak jen velmi obtížně naplňují své volné pozice.

Situaci komplikuje i skutečnost, že IT odborníci v převážné většině nejsou na pracovním trhu aktivní, inzerci nesledují, a proto je třeba při jejich náboru volit jiné metody.

IT firmy často využívají služeb personálních agentur, mimo to však rozšiřují i své interní sourcing týmy – takzvané „lovce hlav“.

Pokud nejsou úspěšné na lokálním trhu, často hledají své talenty i v zahraničí, například na Slovensku, v Polsku, Itálii nebo ve Španělsku, kde je Česká republika schopna konkurovat výší mzdy.

To potvrzuje i Petr Kubačka ze společnosti Monster Career. „Máme v databázi stovky uchazečů z jihu Evropy, kteří jsou vzdělaní a ochotni se do Česka za prací přistěhovat. Máme příklady lidí, kteří přijeli a nastoupili do práce několik dní po pohovoru, někteří do ČR cestují i bez dohodnutého zaměstnání – a uplatnění najdou. Firmy obecně málo využívají potenciál pracovního trhu EU. Mezinárodní týmy přitom firmám prospívají,“ uvádí.

Kučera připomíná, že je-li uchazeč na pracovním trhu volný a disponuje požadovanými znalostmi, stále platí, že nabídku získá v průběhu několika dní.

Vzhledem k rozmachu výrobního průmyslu se stále zvyšuje i poptávka po technicky zdatných specialistech. V České republice stejně jako ve většině evropských ekonomik je však uchazečů kritický nedostatek.

„V posledním roce vnímáme snahu firem, které jsou nedostatkem uchazečů zasaženy nejvíce, upravovat nabídky dle individuálních potřeb uchazečů. Mzdy v sektoru vzrostly o pět až 10 procent v závislosti na pozici – i zde si nejvíce polepšili juniorní uchazeči s délkou praxe do tří let. Často poptávaní jsou lidé do oblasti kvality nebo designéři, technologové výroby či procesní inženýři,“ vysvětluje Kučera.

Velká potřeba nových zaměstnanců podle něj nutí společnosti přizpůsobovat a měnit nabídku benefitů, častěji přistupují k individuálním dohodám a zhruba tři čtvrtiny společností jsou ochotné po domluvě zvážit a revidovat výši finančního ohodnocení.

Lákavost pracovní nabídky dále zvyšuje možnosti práce z domova, atraktivita daného projektu a jméno společnosti na trhu.

„Více firem se nyní snaží vyjít uchazečům vstříc a poskytují nadstandardní benefitní programy, kam patří například až stoprocentní možnost práce z domova, služební automobil či firemní školka. Takováto nabídka je však stále spíše výjimkou, nicméně ze strany uchazečů je velmi kladně hodnocena,“ uzavírá.