Článek
Výstava se zaměřuje snad na všechny oblasti spojené se solí od historie dobývání, přes lázeňství až po geologii a chemii a užití soli.
Podle pověsti dostalo středočeské město poblíž Kladna název podle slaného pramene vyvěrajícího pod Slánskou horou.
„Slaná voda v něm teď ale není. Je však možné, že v minulosti, třeba před pěti stovkami let slaná byla, geologická situace se tady mění,“ upozornil ředitel muzea Jan Čečrdle. Mineralizovaná slaná voda ve zdejších hlubinách každopádně byla, a to dokonce tak koncentrovaná, že zhatila záměr na těžbu uhlí, o kterou se pokoušeli těžaři v minulém století. „Voda byla tak agresivní, že rozežírala techniku. Z té doby máme malý krystal uloupnutý při průzkumech zhruba kilometr hluboko,“ ukazoval ředitel muzea na vzorek nerostu.
O existenci slané vody svědčí i pokus z první poloviny 19. století vybudovat ve městě lázně. Ukázalo se ale, že zdejší minerály moc neléčily. „Zdejší voda měla i negativní prvky a léčba moc nefungovala, takže jsme se Karlovými Vary nestali,“ podotkl místostarosta Slaného Radek Vondráček (ANO). Lázně se nedochovaly, zbořené byly za první republiky a v expozici po nich zůstala vana a pár obrazů, jak kdysi vypadaly.
Solná stezka
Důležitou spojitost se zdejším osídlením měla i solná stezka. Osada ve středověku na den jízdy koněm od Prahy byla důležitým bodem na stezce od německého města Halle, kde byly solné doly a odkud se sůl rozvážela na jih do Evropy právě kolem Slaného. I tuto historickou souvislost expozice připomíná a popisuje. Navíc jsou tu vystavené krystaly soli jak z Německa, Polska, tak třeba ze Solných jezer v USA nebo od Mrtvého moře.
Do expozice se mohou zapojit i návštěvníci. Jednak mohou přispět do unikátní sbírky slánek, jejich část je tady vystavena. „Jedná se nejspíš o největší sbírku slánek na světě, celkem obsahuje čtyři tisíce slánek, tady je vystavena čtvrtina,“ uvedl místostarosta města a ukazoval na nádobky od historických kovových či porcelánových kousků až po slánky ve tvaru brambory nebo slepice.
Další možností zapojení se do výstavy je zaslání příspěvku, vlastní dokumentace z místa, kde se sůl těží nebo získává z moře. „Lidé mohou poslat fotografii s popisem místa, které navštívili a snímek tady zveřejníme na interaktivním kiosku,“ dodával ředitel muzea.