Článek
Definice "hledáme nekuřáka" by se neměla objevovat ani v inzerátech nabízejících práci. Stávající právní předpis totiž stanovuje, že je zakázáno činit nabídky zaměstnání, které mají diskriminační charakter, nejsou v souladu s pracovněprávními nebo služebními předpisy, nebo odporují dobrým mravům.
Zároveň se uvádí, že zaměstnavatel nesmí při výběru zaměstnanců vyžadovat osobní údaje, které neslouží k plnění povinností zaměstnavatele. Striktní vyžadování, aby uchazeč byl nekuřák, by tak nebylo v souladu se zásadou poskytování rovných příležitostí všem osobám, které se o místo ucházejí.
Zřízení kuřárny není povinností zaměstnavatele
Podle platných předpisů není zaměstnavatel povinnen zřizovat kuřárny pro zaměstnance, a to ani v těch případech, kde je zákaz kouření z bezpečnostních či hygienických důvodů. Naopak má právo stanovit zákaz kouření ve všech prostorách, přičemž V žádném případě se nejedná o diskriminaci kuřáků.
Zaměstnavatelé ale většinou vycházejí zaměstnancům v tomto bodě vstříc a kuřárny zřizují. U notorických kuřáků by zřejmě tak jako tak k porušování zákazu kouření docházelo, čímž by se obě strany dostávaly do sporů ohledně porušování pracovní kázně, které by negativně poznamenávaly vztah a loajalitu k zaměstnance k firmě.
Zaměstnanecké výhody pro kuřáky bez výjimky
I pokud by měl zaměstnavatel dobrou vůli motivovat své zaměstnance k nekouření, tím že nekuřákům poskytne širší spektrum zaměstnaneckých výhod a finančních příspěvků, nesmí tak učinit. Opět by tím porušil zásady rovného zacházení se všemi zaměstnanci.
Každý meč má ale dvě strany - stejně tak jako by zaměstnavatel neměl poskytovat určité benefity jen zaměstnancům nekuřákům, neměl by ani pozitivně diskriminovat kuřáky, např. tím, že jim z důvodu potenciálně rizikovějšího zdravotního stavu poskytne oproti zaměstnancům nekuřákům týden dovolené navíc v zařízení lázeňské péče apod.