Článek
Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) dal souhlas k využití na lidech v rámci studie loni v květnu. Počáteční výsledky jsou slibné, uvedl v pondělí Musk.
Studie, která posoudí funkčnost a také bezpečnost implantátu, má trvat šest let. Ten funguje na principu jakési telepatie. Ostatně podle Muskova příspěvku na síti X se tento první produkt od Neuralinku jmenuje právě Telepathy (Telepatie).
Check out our latest video to learn more about our PRIME Study! 🧠📱 pic.twitter.com/7zTMFzdZsF
— Neuralink (@neuralink) November 22, 2023
Video z doby počátku klinické studie
Čip tvoří 64 „ultrajemných“ vláken, která jsou tenčí než lidský vlas. Jsou umístěna na části mozku, která „řídí záměr se pohnout“, uvedla společnost Neuralink.
Tyto podněty z čipu vyhodnocuje aplikace a provede úkon, který chce provést člověk. Teoreticky takto může ochrnutý člověk ovládat například chytrý telefon, robota nebo počítač – a skrze to skoro jakékoli zařízení – pouhou myšlenkou. Pomoci by měl čip například lidem s kvadruplegií, tedy ochrnutím rukou i nohou.
Čeští vědci rozhýbali potkany. Genová terapie by mohla pomoci i lidem
Implantát je napájen baterií, kterou lze bezdrátově nabíjet. Neuralink zatím médiím neodpověděl na žádosti o další podrobnosti o čipu a studii, píše Reuters i The Guardian.
„Představte si, že by Stephen Hawking dokázal komunikovat rychleji než rychlopísař nebo dražitel. To je cíl,“ dodal Musk s odkazem na britského astrofyzika, jehož tělo bylo kvůli amyotrofické laterální skleróze zcela ochrnuté a neschopné řeči. Vědec, který proslul poznatky o vzniku vesmíru, velkém třesku a černých dírách a býval označován za nástupce Isaaka Newtona a Alberta Einsteina, zemřel ve věku 76 let v březnu 2018.
Úspěchy jiných firem
Neuralink má však zdatnou konkurenci. Nejde totiž ani zdaleka o první operaci tohoto typu, několik jiných společností už podobné operace provedlo, uvedla BBC. Instalace čipu do lidského mozku ostatně není ničím novým, neurovědci na vývoji mozkových čipů pracují už od 70. let 20. století.
Mozkové implantáty pomohly ochrnutému muži znovu chodit. Díky tomu, že na to myslí
Např. v roce 2004 provedla podobnou operaci firma Blackrock Neurotech. Tyto operace provádí stále jak pro komunikaci ochrnutých lidí s počítačem, tak pro přenášení nervových vzruchů do speciálních protéz. Precision Neuroscience se také snaží pomáhat lidem s ochrnutím; její implantát se podobá velmi tenkému kousku pásky, který se umisťuje na povrch mozku a jehož zavedení je podle společnosti výrazně jednodušší.
V roce 2019 představili výzkumníci z institutu Clinatec v Grenoblu implantát, který by po nasazení umožnil kvadruplegikovi pohybovat pažemi nebo se pohybovat. Loni v září oznámila nizozemská společnost Onward, že testuje spojení mozkového implantátu s jiným, stimulujícím míchu, který by rovněž umožnil kvadruplegickému pacientovi pohyb.
Ochrnutý muž znovu hýbe rukama díky implantátu v mozku
Implantáty firmy Neuralink
Mozkový čip je elektronické zařízení osazené jemnými elektrodami, které pronikají do mozkové kůry a „čtou“ signály, které si předávají jednotlivé neurony mezi sebou. Signály pak předávají počítači k vyhodnocení. Díky této technologii může např. ochrnutý pacient komunikovat s vnějším okolím myšlenkami.
Firmu Neuralink, zaměřenou na vývoj technologií k propojení lidských mozků s počítači, založil Musk společně se sedmi vědci a odborníky v roce 2016 se vstupní investicí 100 milionů dolarů. První zprávy o ní se objevily v březnu 2017. Neuralink si klade za cíl propojit lidský mozek s umělou inteligencí (AI), a to za pomoci zařízení, které se umístí do lidského mozku a umožní jeho přímou komunikaci s počítači.
Tato firma, jež sídlí v kalifornském Fremontu na předměstí San Franciska, svůj mozkový čip – známý také jako implantát rozhraní mozek–počítač (BCIs) – vyvinula v roce 2022.
Testy na lidech mohou začít. Úřady daly mozkovým čipům od Muska zelenou
Své produkty firma nejdříve testovala na zvířatech. Implantát Neuralinku o velikosti mince byl umístěn do mozku makaka, který dokázal hrát videohru Pong bez ovladače nebo klávesnice.
Loni v květnu dostal Neuralink od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv souhlas k první klinické studii na lidech. Předtím v březnu ovšem žádost zamítl s tím, že firma musí nejprve vyřešit některé otázky, které vyvolávají obavy, zejména v oblasti zdravotní bezpečnosti. Hlavním rizikem implantace mozkového čipu je podle odborníků infekce či negativní reakce imunitního systému člověka.
Nynější schválená studie Neuralinku posoudí funkčnost aparátu a bude zkoumat také jeho bezpečnost. Neuralink tvrdí, že chce pomocí těchto implantátů umožnit ochrnutým pacientům znovu chodit, vrátit zrak slepým, a dokonce léčit psychické nemoci, jako jsou deprese.
Agentura Reuters loni v červnu uvedla, že společnost byla oceněna až na pět miliard dolarů (115 miliard korun) na základě soukromých obchodů s akciemi.
Musk přiznává problémy s vývozem cybertrucku, v Číně ho zatím jen vystaví
