Článek
„Zdá se, že první pacient s implantovaným mozkovým čipem od Neuralinku se zcela zotavil (po zákroku) a je schopen ovládat počítačovou myš pomocí svých myšlenek,“ uvedl v pondělí zakladatel startupu Elon Musk.
Konkrétně je podle něj pacient schopen pohybovat kurzorem myši po obrazovce pouhým přemýšlením o tom. Musk dodal, že dalším cílem klinické studie je provést prostřednictvím implantátu co nejvíce kliknutí myší.
Samotná firma Neuralink zatím agentuře Reuters, která na to upozornila, nesdělila žádné další detaily.
Muskova firma implantovala člověku čip do mozku
O tom, že společnost Neuralink implantovala prvnímu člověku do mozku čip, informoval Musk na konci ledna. Pomocí čipu by měl teoreticky být pacient, o němž nejsou známy podrobnosti, schopen dát najevo, jak se chce pohnout.
Studie s názvem PRIME, která posoudí funkčnost a také bezpečnost implantátu, má trvat šest let. Souhlas s náborem pro klinickou studii obdržel Neuralink loni. Čip funguje na principu jakési telepatie. Ostatně podle Muskova dřívějšího příspěvku na síti X se tento první produkt od Neuralinku jmenuje právě Telepathy (Telepatie).
Čip tvoří 64 „ultrajemných“ vláken, která jsou tenčí než lidský vlas. Jsou umístěna na části mozku, která „řídí záměr se pohnout“, uvedla společnost Neuralink.
Check out our latest video to learn more about our PRIME Study! 🧠📱 pic.twitter.com/7zTMFzdZsF
— Neuralink (@neuralink) November 22, 2023
Tyto podněty z čipu vyhodnocuje aplikace a provede úkon, který chce provést člověk. Teoreticky takto může ochrnutý člověk ovládat např. chytrý telefon, robota nebo počítač – a skrze to skoro jakékoli zařízení – pouhou myšlenkou. Pomoci by měl čip lidem s kvadruplegií, tedy ochrnutím rukou i nohou. Implantát je napájen baterií, kterou lze bezdrátově nabíjet.
Úspěchy jiných firem
Neuralink má každopádně zdatnou konkurenci. Nejde totiž ani zdaleka o první operaci tohoto typu, několik jiných společností už podobné operace provedlo.
Např. v roce 2004 uskutečnila podobnou operaci firma Blackrock Neurotech. Tyto operace provádí stále jak pro komunikaci ochrnutých lidí s počítačem, tak pro přenášení nervových vzruchů do speciálních protéz. Také Precision Neuroscience se snaží pomáhat lidem s ochrnutím; její implantát se podobá velmi tenkému kousku pásky, který se umisťuje na povrch mozku a jehož zavedení je podle společnosti výrazně jednodušší.
Ochrnutý muž znovu hýbe rukama díky implantátu v mozku
V roce 2019 představili výzkumníci z institutu Clinatec v Grenoblu implantát, který by po nasazení umožnil kvadruplegikovi pohybovat pažemi nebo se pohybovat. Loni v září oznámila nizozemská společnost Onward, že testuje spojení mozkového implantátu s jiným, stimulujícím míchu, který by rovněž umožnil kvadruplegickému pacientovi pohyb.
Implantáty firmy Neuralink
Mozkový čip je elektronické zařízení osazené jemnými elektrodami, které pronikají do mozkové kůry a „čtou“ signály, které si předávají jednotlivé neurony mezi sebou. Signály pak předávají počítači k vyhodnocení. Díky této technologii může např. ochrnutý pacient komunikovat s vnějším okolím myšlenkami.
Firmu Neuralink, zaměřenou na vývoj technologií k propojení lidských mozků s počítači, založil Musk společně se sedmi vědci a odborníky v roce 2016 se vstupní investicí 100 milionů dolarů. První zprávy o ní se objevily v březnu 2017. Neuralink si klade za cíl propojit lidský mozek s umělou inteligencí (AI), a to za pomoci zařízení, které se umístí do lidského mozku a umožní jeho přímou komunikaci s počítači.
Tato firma, jež sídlí v kalifornském Fremontu na předměstí San Franciska, svůj mozkový čip – známý také jako implantát rozhraní mozek–počítač (BCIs) – vyvinula v roce 2022.
Testy na lidech mohou začít. Úřady daly mozkovým čipům od Muska zelenou
Své produkty firma nejdříve testovala na zvířatech. Implantát Neuralinku o velikosti mince byl umístěn do mozku makaka, který dokázal hrát videohru Pong bez ovladače nebo klávesnice.
Loni v květnu dostal Neuralink od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv souhlas k první klinické studii na lidech. Předtím v březnu ovšem žádost zamítl s tím, že firma musí nejprve vyřešit některé otázky, které vyvolávají obavy, zejména v oblasti zdravotní bezpečnosti. Hlavním rizikem implantace mozkového čipu je podle odborníků infekce či negativní reakce imunitního systému člověka.
Nynější schválená studie Neuralinku posoudí funkčnost aparátu a bude zkoumat také jeho bezpečnost. Neuralink tvrdí, že chce pomocí těchto implantátů umožnit ochrnutým pacientům znovu chodit, vrátit zrak slepým, a dokonce léčit psychické nemoci, jako jsou deprese.
Agentura Reuters loni v červnu uvedla, že společnost byla oceněna až na pět miliard dolarů (115 miliard korun) na základě soukromých obchodů s akciemi.
Byli ochrnutí, teď zase chodí. Unikátní implantát dává naději
