Článek
Vyplývá to z průzkumu ministerstva školství (MŠMT), jehož výsledky poskytla mluvčí Aneta Lednová. Školy, které se zapojily, poskytly informace o 3437 oborech.
„Školy u většiny oborů školní přijímací zkoušku v prvním kole (77 procent oborů) a v dalších kolech (74 procent oborů) přijímacího řízení nezohledňují. Pokud je školní přijímací zkouška zohledňována, nejčastěji tvoří 30 až 39 procent (v prvním kole) nebo více než 40 procent (v dalších kolech) z celkových kritérií,“ uvedla Lednová.
Nejčastěji pohovor
Nejčastěji doplňoval jednotné didaktické testy pohovor. Školy ho zvolily jako kritérium pro přijetí na 441 maturitních oborů z celkem 1180 oborů, na které se školní zkoušky pořádaly.
Míst na středních školách je dost, tvrdí pražský radní pro školství
Praktická zkouška byla součástí přijímacího řízení na 145 oborů a v jednotkách či desítkách případů byla povinná ústní zkouška z předmětů jako čeština, matematika, cizí jazyk, biologie a hudební nebo výtvarná výchova.
Písemné testy byly ve školní části zkoušek podle mluvčí spíše výjimkou. „Pokud je školy používají, jedná se o vlastní testy, komerční testy nejsou téměř využívány,“ dodala.
Test v písemné formě byl podle výsledků průzkumu nejčastěji z češtiny a z matematiky. Vlastní test z těchto předmětů si školy připravily jako kritérium pro přijetí na celkem 247 oborů. Pro studium 95 maturitních oborů bylo nutné absolvovat test všeobecných znalostí a pro 65 středoškolských oborů zase test studijních předpokladů, plyne ze zjištění ministerstva.
Do nebe volající arogance: Politici místo studu mistrují budoucí středoškoláky a rodiče
Podle předsedy Unie školských asociací ČR – CZESHA Jiřího Zajíčka je připravování vlastních přijímacích zkoušek pro střední školy složité. Podle něj je sestavení testu, který má zásadní dopad na budoucnost dítěte, náročné časově i odborně.
Hodnocení a třídění uchazečů na základě osobních pohovorů a motivace ke studiu je nejednotné, subjektivní a těžko prokazatelné, zmínil Zajíček už dříve.
Kritika podoby přijímání na SŠ
Kvůli silnému populačnímu ročníku jsou letos v některých regionech a oborech problémy s kapacitou míst. Na oblíbené obory v některých městech se tak pravděpodobně nedostanou děti, které zvládly přijímací zkoušky dobře a v jiných letech by jejich výsledek k přijetí stačil.
Opět přecpané třídy? Je to ve hře
I proto nyní mnozí odborníci, politici či rodiče školáků podobu přijímání na střední školy v Česku kritizují. Někteří požadují zrušení státem organizované zkoušky a navrácení rozhodování o přijetí žáků výhradně na úroveň škol.
Nový ministr školství Mikuláš Bek (STAN) avizoval, že chce řízení digitalizovat a upravit. Jednotné testování pořádané Cermatem nicméně podporuje.