Článek
Vyplývá to ze zadání pro úpravy vzdělávacích plánů, které ve středu představili ministr školství Vladimír Balaš (STAN) a další zástupci MŠMT.
Úpravy v učivu jednotlivých předmětů chystá podle dokumentů připravených expertními skupinami úřadu Národní pedagogický institut (NPI). Ministerstvo počítá s tím, že nový vzdělávací program bude pro žáky v prvním a šestém ročníku povinný od září 2025.
Individualizovaná výuka
„Z hlediska obsahu je cílem upřednostnit hloubku a trvalost porozumění a schopnost aplikace základních pojmů a principů před šíří, tedy množstvím témat. Školy tak budou mít díky disponibilním hodinám zhruba celou pětinu času na prohlubování či rozvíjení vzdělávacího obsahu. U prvních stupňů to bude 15 procent, u druhých pak dvakrát více, tedy 30 procent,“ uvedl předseda skupiny odborníků MŠMT pro revizi tzv. rámcových vzdělávacích programů (RVP) základního vzdělávání Jan Jiterský.
Ministerstvo dá letos školám na IT technologie 1,2 miliardy
Individualizovaná výuka bude moct mít podle Jiterského podobu např. projektového vyučování. Školy budou moct pro žáky pořádat třeba programové pobyty a semináře na konkrétní témata. Celkový počet hodin školáků se oproti stávajícímu stavu měnit nebude.
Děti na prvním stupni se tak podle dokumentu budou učit 118 hodin, z čehož 100 hodin bude vyhrazeno pro společný základ. Žáci druhého stupně budou mít 122 hodin, z toho společnému základu bude věnováno 86 hodin.
Základním školám se zavedením změn ve vzdělávacích plánech podle ministra pomohou modelové školní vzdělávací programy. K dispozici by měly být tři. První bude nastavený podle předmětů, druhý bude spojovat obory, které k sobě mají tematicky blízko, a třetí bude zaměřený na výuku podle jednotlivých témat.
Testování v uzlových bodech a volitelný druhý cizí jazyk
Jiterský navíc již nedávno ohledně revize RVP zmínil, že se členové expertní skupiny shodli na tom, že koncepce nebude učivo dělit na „jádrové“ a „rozšiřující“. Zvažované rozdělení na základ a nadstavbu bylo hojně kritizováno.
Experti z MŠMT stále nerozhodli o rozdělení učiva na jádrové a rozšiřující
Pro identifikaci případných problémů v systému vzdělávání by nově měly sloužit tzv. uzlové body, tedy testování žáků ve třetím, pátém a devátém ročníku.
„Ve třetím ročníku, který je podle expertů prvním důležitým bodem pro zpětnou vazbu, se bude vyhodnocovat čtenářská a matematická gramotnost,“ uvedla náměstkyně ministra Martina Běťáková.
Doučování placené z Národního plánu obnovy bude pokračovat do srpna
V koncepci, kterou experti nazvali Hlavní směry revize rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, se rovněž počítá se zavedením volitelnosti druhého cizího jazyka.
Druhý cizí jazyk v ZŠ jen volitelný? Jazykáři nesouhlasí
S tím, aby patřil druhý cizí jazyk na ZŠ mezi povinně volitelné předměty, vyjadřovali zejména jazykáři již loni – i letos – nesouhlas.
| Vyjádření pro Novinky ohledně zrušení povinnosti druhého cizího jazyka: | |||
|---|---|---|---|
| Olga Nádvorníková, předsedkyně sdružení vysokoškolských učitelů francouzštiny Gallica | |||
| Slovensko přešlo na volitelnost druhého cizího jazyka v roce 2015. Náš sousední stát v současné době silně pociťuje negativní důsledky reformy, protože začínají chybět učitelé cizích jazyků (studenti nedosahuji dostatečné úrovně). Navíc se ukázalo, že „volitelnost“ nefunguje, protože už rok po reformě výuka dalších cizích jazyků úplně zmizela na 16 procentech skol, a procento žáků, kteří se další cizí jazyk učí, v průběhu těch sedmi až osmi let od reformy stabilně klesalo. | |||
| Nejvíc byly reformou zasažené malé školy na venkově anebo v socioekonomicky problematických regionech (rodič, který žádným dalším cizím jazykem nemluví, pro svoje dítě tenhle předmět taky nevybere, tak se to recykluje); svědectví učitelů a ředitelů z praxe ukazuje, že v Česku nastane podobný scénář. | |||
| Vyjádření pro Novinky o motivaci k výuce ruštiny: | |||
| Lenka Rozboudová a Jakub Konečný, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy | |||
| Zcela zásadní je vnímat ruštinu (či jakýkoliv jiný cizí jazyk) jako nástroj, s jehož pomocí lze komunikovat s jinými lidmi. Problém, jak motivovat žáky k tomu, aby se učili jazyk, se netýká jen ruštiny – jsou to obecně všechny cizí, resp. další cizí jazyky. Souvisí to především s tím, jak k výuce přistupuje samotný učitel, jak pracuje s učebnicí, jak reflektuje potřeby a zejména zájmy svých žáků. | |||
| Ruštinu bychom měli vnímat jako jazyk pomoci: např. při práci s uprchlíky z Ukrajiny byli lidé, kteří dokázali rusky komunikovat, velmi žádaní a potřební – bez jejich znalosti jazyka by pomoc uprchlíkům nebyla možná, nebo by byla velmi komplikovaná. I v budoucnu při poválečné obnově Ukrajiny budou lidé se znalostí ruštiny naprosto nezbytní. Kromě toho je možné se díky znalosti jazyka seznámit s ruskou kulturou. Existuje celá řada umělců, kteří tvoří v ruštině, a přitom jednoznačně agresi odmítají. Žáci mnohdy sami znají například ruské rappery či další hudební interprety, je tedy pouze na učiteli, zda jejich zájem využije. |
„Myslíme si, že by bylo dobré, kdyby druhý cizí jazyk na druhém stupni byl volitelný, přičemž by školám zůstala povinnost jej nabízet,“ řekl naopak loni Právu šéf Asociace ředitelů ZŠ Luboš Zajíc. Podle něj se děti druhý cizí jazyk na ZŠ ani pořádně nenaučí.
Jinak to vnímá Tomáš Klinka z katedry francouzštiny Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. „Obáváme se, že v případě volitelnosti by ten úbytek zájmu o druhý cizí jazyk byl masivní, a žáci by tak přišli o příležitost se mu naučit. Podnikáme výzkum a ptáme se ve firmách na jejich zkušenosti. V západních, jižních Čechách, na jihu Moravy nám všude potvrzují, že němčina zajišťuje lidem práci,“ vylíčil Právu.
Druhý povinný cizí jazyk na základní škole? V Evropě to není samozřejmost
Obavy jsou i z toho, že se prohloubí nerovnosti ve vzdělávání. Některé rodiny ze sociálně slabších poměrů by nemusely výhody vzdělávání v druhém cizím jazyce dobře vyhodnotit.
Technické zadání revize
Koncepci pro celkové změny v RVP začali experti na ministerstvu každopádně připravovat v září 2021. V polovině loňského roku návrh předali tehdejšímu ministru školství Petru Gazdíkovi (STAN).
Vedení úřadu v čele s ministrem Balašem vzalo dokument s názvem Hlavní směry revize na vědomí v listopadu 2022 s tím, že skupina expertů bude ještě několik bodů projednávat. Těmi se zabývá aktuálně představené technické zadání revize.
Děkani trvají na požadavku neotevírat učitelskou profesi nepedagogům, napsali otevřený dopis
Úpravy v učivu jednotlivých předmětů připravuje od podzimu loňského roku NPI. „Technické zadání, které nyní od ministerstva školství obdržíme, je důležité zejména z hlediska zpřesnění požadavků,“ poznamenal ředitel institutu Ivo Jupa.
Ministerstvo počítá s tím, že nový vzdělávací program bude pro žáky v prvním a šestém ročníku povinný od září 2025 a ve všech třídách se podle něj bude učit od září 2029. První školy by mohly výuku upravit od září 2024.
Nový vzdělávací program pro ZŠ by měl být stručný a jasný, nabádá školní inspekce
Jak jsme informovali minulý týden, podle České školní inspekce (ČŠI) by měl být nový vzdělávací program pro ZŠ „stručný a jasný“, podle inspektorů by bylo rovněž vhodné snížit administrativní zátěž pedagogů. Cílem má být podle ČŠI mj. to, aby měli učitelé víc času na individuální práci s žáky.
Děkan z Plzně rezignoval po článku Práva a Novinek o aféře se stipendii
Masarykova univerzita postavila mimo výuku dva pedagogy kvůli údajnému obtěžování
