MŠMT: Ve výdělcích akademiků na různých VŠ jsou rozdíly v desítkách tisíc korun

„Aktuální data o výši mezd na českých ‚klasických‘ univerzitách ukazují, že ve vztahu k platům učitelů i průměrným platům vysokoškoláků si univerzity nevedou špatně. Za rozdíly mezi vysokými školami stojí strategická rozhodnutí jejich vedení v posledních dekádách i různá efektivita jejich fungování,“ napsal nedávno na sociální síti X ministr školství Mikuláš Bek.

Podle dat ministerstva brali akademici loni na veřejných vysokých školách v Česku v průměru 62 872 korun měsíčně. Průměrná mzda v celém hospodářství činila podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) 40 353 Kč.

Profesoři na českých veřejných VŠ v roce 2022 podle statistiky MŠMT v průměru vydělávali 99 244 Kč, docenti o 23 399 Kč méně. Odborní asistenti, což jsou obvykle lidé s doktorským titulem, v průměru brali 54 071 Kč.

Průměrná měsíční výplata učitelů v mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách činila 45 831 Kč a průměrná mzda vysokoškolsky vzdělaných lidí v Česku 64 942 Kč, uvedl ministr s odkazem na data ČSÚ.

Nízké jsou podle mnohých odborníků zejména výplaty odborných asistentů. Podle nových dat MŠMT brali nejméně na Akademii výtvarných umění v Praze (AVU), a to 35 125 Kč měsíčně. Mírně vyšší byla výplata na brněnské Janáčkově akademii múzických umění (JAMU) a na Akademii múzických umění v Praze.

Z neuměleckých škol byla nejnižší výplata odborného asistenta na Slezské univerzitě v Opavě, Univerzitě Pardubice a Univerzitě J. E. Purkyně (UJEP) v Ústí na Labem. Činila zhruba 45 tisíc korun, jak vyplývá z dat resortu.

Naopak nejvíce – 61 580 Kč – brali odborní asistenti na pražské Vysoké škole chemicko-technologické (VŠCHT), která patří k vysokým školám s nejnižším počtem studentů v ČR. Následovali s o 1200 Kč nižší výplatou pracovníci Českého vysokého učení technického a s 59 004 Kč z Masarykovy univerzity (MU) v Brně.

Na nejstarší a největší české VŠ, Univerzitě Karlově (UK) s hlavním sídlem v Praze, byly mzdy odborných asistentů ve výši 56 955 Kč. Univerzita Palackého v Olomouci (UPOL), která je po MU co do počtu studentů třetí největší vysokou školou, dávala těmto akademikům v průměru 55 481 Kč.

Na nízké mzdy si stěžují hlavně akademici z fakult humanitního a společenskovědního zaměření. Nejnižší průměrná výplata akademiků všech titulů v těchto oborech byla – co se týká konkrétních fakult – podle dat ministerstva na Fakultě umění Ostravské univerzity, činila 37 167 Kč. Méně než 41 tisíc měsíčně brali v průměru loni akademici také na Katolické teologické fakultě UK, na Fakultě umění a designu UJEP, na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě, na AVU a na Divadelní fakultě JAMU.

Z filozofických fakult brali nejméně na UJEP. Vysokoškolští učitelé tam vydělávali podle statistiky úřadu 45 471 Kč. Nejvyšší byly výdělky na Filozofické fakultě MU, a to 58 564 Kč.

Statistiku ministerstva kritizovali zástupci iniciativy Hodina pravdy a vysokoškolských odborů, které minulý týden pořádaly na univerzitách stávky a protesty.

Podle předsedy Vysokoškolského odborového svazu Petra Baierla jsou data úřadu zavádějící, protože uvádějí všechny zdroje financování včetně peněz z evropských fondů a grantů. Získávání grantů je přitom obtížné, získá ho asi 15 procent žadatelů, řekl.

Nespokojení akademici rovněž tvrdí, že na některých fakultách pracuje část odborných asistentů i za částku těsně přesahující 30 tisíc korun hrubého měsíčně. Požadují proto navýšení rozpočtu pro vysoké školství v roce 2024 o tři až čtyři miliardy proti letošku. Ministr Bek to označil za nereálné.

Minulý týden se také objevila informace, že návrh novely zákona o vysokých školách plánuje předložit ministerstvo školství vládě ke schválení do konce října. Novela má mj. zlepšit finanční situaci doktorandů (nyní resort na stipendium pro jednoho doktoranda přispívá 11 250 korunami – pozn. red.). První verzi návrhu představil úřad v únoru, později ministr Bek přinesl nové úpravy.

„Příprava předložení novely vysokoškolského zákona je ve finální fázi a zbývá jen dořešit některé připomínky ministerstva financí. Po následném zapracování vypořádání i do důvodové zprávy bude celý návrh předložen na vládu. Termín předložení je do konce října,“ sdělila mluvčí ministerstva Tereza Fojtová.

Na skutečnost, že zatím nebyla novela přijata, si nedávno stěžovali zástupci Studentské komory Rady vysokých škol a České asociace doktorandek a doktorandů.

Brzké dokončení novely vysokoškolského zákona bylo i jedním z požadavků zmíněné stávky 17. října, kterou organizovaly vysokoškolské odbory a Hodina pravdy.