Článek
Kde a co nyní studujete?
Navazuji na své stáže na Akademii věd. Jsem v prvním ročníku na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Studuji obor biologie.
Jaké jsou vaše profesní a studijní cíle? Čím se nyní zabýváte?
Nyní chci především zvládnout zkouškové období... Jinak bych ráda nadále pokračovala ve výzkumu švábů. Za poslední čtyři roky jsem neměla pocit, že by mě to přestalo zajímat. Škoda, že si s nimi nemohu někdy ´popovídat´.
Šváb americký
Jak vám předloni pomohla stáž na Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR?
Je to možnost odstartovat vědeckou kariéru už na střední škole. Roční stáž probíhala v rámci programu Otevřená věda, šlo o osm hodin měsíčně – což je popravdě docela málo... Škola mi vycházela vstříc, abych mohla nadále pracovat. Stáže tedy mohu studentům se zájmem o vědu jen doporučit. Vždy záleží jen na jejich přístupu.
Jak jste se tam dostala a v čem to spočívalo?
Do Akademie věd jsem se dostala díky své učitelce chemie, jejíž manžel pracuje právě v laboratoři zmíněného Entomologického ústavu. Nabídla mi to – a jelikož ráda dělám věci navíc, nabídku jsem přijala.
Až tam jsem se dozvěděla, že budu zkoumat šváby. Zabývám se procesem trávení v jejich střevech a dále problematikou jejich hubení. Moje aktuální metoda má jejich hubení urychlit. Bývají totiž už docela imunní vůči insekticidům, které jsou navíc škodlivé pro okolní přírodu. Švábi navíc mohou přenášet různé nemoci na lidi – od běžného průjmu až po kupříkladu mor, tyfus či choleru.
Šváb po svlékaní kutikuly, nebuněčné ochranné vrstvy na povrchu jeho těla
Stojím vlastně na počátku daného výzkumu, kterým se zabývám čtyři roky. Zkoumám činnosti enzymů a mechanismy trávení švábů. Injekcí se jim do těla vpraví potřebné hormony, které zvyšují trávicí aktivitu. Ve spojení s insekticidy šváb poté uhyne.
Důležité je, že tato metoda působí jen na šváby, zatímco běžné insekticidy hubí všechno. Tudíž i ochránci přírody by na to poté mohli hledět přívětivěji. Cílem je, aby bylo v budoucnu touto metodou možné insekticidy nahradit.
Jaké další aktivity „navíc“ jste během studia absolvovala?
Dvakrát jsem se zúčastnila soutěže Středoškolská odborná činnost (SOČ). V oborech biologie a chemie jsem se opět zabývala problematikou trávení švábů.
Co byste řekla o svých úspěších? Na studentské soutěži v Pekingu jste získala stříbrnou medaili. V čem to spočívalo a s kým jste na projektu spolupracovala?
SOČ vždy nominuje středoškoláky na zahraniční soutěže, šlo o obor zoologie. Svůj tamní úspěch si mohu s nadsázkou vysvětlit i tím, že v Číně mají opravdu hodně švábů...
Ale vážně – tam by mohl mít můj výzkum ještě širší praktické využití. Mají pochopení pro hledání metod na jejich hubení – větší než lidé u nás. Spolupracovala jsem na tom právě s Entomologickým ústavem AV ČR.
O čem pojednával váš vědecký článek v časopise Insect Science?
Ten detailně představuje moji práci. Popisuje enzymatickou aktivitu ve střevě švába, jak přesně hormony ovlivňují trávení – zda přes receptory, nebo přímo.
Šváb americký
Co si obecně myslíte o zájmu mladých o vědu? Nejsou čeští žáci stále poněkud pasivní?
Podle mě je to lepší než třeba před čtyřmi roky, když jsem začínala. Na všemožných akcích také vidím více lidí.
Je důležitá podpora domovské školy?
Jednoznačně. Ideálně v tom, že vyjde vstříc. Že ve škole občas nemusíme být – právě třeba kvůli stáži.
Vyjma zkoušek máte za sebou celý první semestr na VŠ. Jaké spatřujete první jasně viditelné rozdíly mezi studiem na střední škole a univerzitě?
Na vysoké škole musí student především chtít být. Stejně tak si spoustu věcí zjišťovat sám. A donutit se pracovat i mimo zkouškové období. Získáme tu větší rozhled, disponujeme i větší volností. Záleží samozřejmě také na tom, na jaké střední škole či gymnáziu jsme studovali. Já měla štěstí na zmíněnou a pro mě užitečnou praxi.
A co angličtina? Je pro vás problém, když jste v Číně musela o své práci hovořit tímto jazykem?
Ze začátku to pro mě skutečně bylo těžké. Nyní si v angličtině, když jde o tyto odborné věci, jsem paradoxně jistější než v češtině.
