Článek
Bezodtokové Mrtvé moře se salinitou okolo 33 procent se rozprostírá skoro 430 metrů pod hladinou oceánu, jeho břehy jsou tak nejníže položeným odkrytým místem na zemském povrchu. Je zároveň nejníže položeným slaným jezerem na světě a jeho hloubka dosahuje až 380 metrů.
Za 100 let zmenšení o polovinu. A co v roce 2050?
Odborníci upozorňují na postupné zmenšování jezera. Každoročně poklesne hladina Mrtvého moře o zhruba metr. Děje se tak z důvodu klimatických změn (sucho) i cílené lidské činnosti – zavlažováním polí z vodních zdrojů z řeky Jordán, která je jediným stálým přítokem Mrtvého moře. Toto platí od 60. let minulého století.
Různé průmyslové podniky navíc tamní vodu odpařují, aby z Mrtvého moře získaly všemožné vzácné minerály, známé odtamtud již od starověku.
Nemůžeme využít veškerou vodu tak, jak bychom si přáli. Musíme se přírodu starat, jinak zahubíme ji i sebe.
Jak připomíná časopis National Geographic, jeho téměř padesátikilometrová délka je poloviční ve srovnání s obdobím před stoletím.
Již delší dobu se tedy soudí, že solné jezero by mohlo téměř nebo i úplně vymizet do roku 2050. Některé původně podzemní otvory a jeskyně vytvořené vodní erozí jsou nyní odkryté na povrchu. Nové záběry nejsou povzbudivé.
„Jestliže budeme pokračovat v braní čerstvé vody z přírody, například také z Galilejského jezera či z řeky Eufrat, zničíme tím místní prostředí,“ prohlásil Ofir Katz z izraelského vědeckého centra Dead-Sea & Arava. S klesající hladinou se potýká právě i dosud největší sladkovodní plocha v Izraeli, zmíněné Galilejské jezero. [celá zpráva]
„Zkrátka nemůžeme využít veškerou vodu tak, jak bychom si přáli. Musíme se přírodu starat, jinak zahubíme ji i sebe,“ zdůraznil Katz pro agenturu AP.
Regionální spolupráce: Vyjde plán na potrubí?
Izrael a Jordánsko dlouho usilovaly o společný cíl, kterým bylo zabránit vysychání Mrtvého moře. Řešením se mělo stát necelých 200 kilometrů dlouhé potrubí, které by tam přivedlo potřebnou vodu z Rudého moře, která se navíc odsolováním promění v pitnou vodu pro zdejší obyvatele.
Memorandum o této spolupráci mezi Izraelem, Jordánskem a zástupci Palestinské samosprávy bylo podepsáno již roku 2013. [celá zpráva]
Projekt, jehož celkové náklady včetně stavby vodní elektrárny mohou vystoupat až na několik miliard dolarů, počítá s tím, že se do jižního jezera (menší ze dvou částí Mrtvého moře) bude přivádět slaný vodní koncentrát z odsolovacího zařízení na jordánské straně Akabského zálivu. Na tom se bude testovat dopad smíchání této vody s původní vodou v Mrtvém moři a zároveň se zastaví její úbytek.
Odsolovací zařízení ročně přemění na pitnou vodu mezi 80 až 100 milióny kubických metrů mořské vody. Součástí dohody je rozdělení této pitné vody mezi Jordánsko, Izrael a palestinská území.
Geopolitické napětí mezi židovským a arabským státem ale přerušilo snahy o realizaci ambiciózního projektu, nicméně podle nové zprávy ekonomického serveru Bullfax je Izrael připraven projekt s Jordánskem konečně zahájit. Izraelský ministr pro regionální spolupráci Cachi Hanegbi uvedl, že očekává jeho definitivní schválení vládou.
„Každá země poskytne 40 milionů dolarů ročně (skoro 900 milionů korun) na projekt po dobu 25 let,“ řekl Hanegbi, což by přineslo celkovou částku nejméně dvě miliardy dolarů (45 miliard Kč). Jordánská strana zatím na tyto podmínky nezareagovala.
Jde to tedy ztuha, před více než dvěma roky jordánská vláda avizovala, že první fáze bude hotová v roce 2021. Loni podle listu The Jordan Times zopakovala, že své závazky splní. V roce 2018 začaly přípravy na první fázi konstrukce.
Kritici: Mrtvému moři to uškodí
Ekologové nicméně raději poukazují na jiné možnosti. Tvrdí, že pokud má být Mrtvé moře zachováno a ideálně i obnovováno, bude v regionu zapotřebí zaprvé více důvěry a spolupráce.
„Získejte více vody ze Středozemního moře, produkujte obnovitelné zdroje energie v pouštních oblastech a vytvořte mezi sebou zdravou vzájemnou závislost. Nebo přijde větší konflikt, který vyplyne i z nedostatku stále vzácnějších zdrojů (pitné) vody,“ vyzval Izraelce, Palestince a Jordánce Gidon Bromberg z neziskové organizace EcoPeace, která byla založena v jordánském hlavním městě Ammánu.
K plánovanému potrubí má spíše výhrady. Obecně kritici namítají, že to ohrozí křehký ekosystém Mrtvého moře. Jeho voda má tak vysokou koncentraci soli a dalších minerálů, že nejen umožňuje turistům, aby nechávali svá těla bez námahy nadnášet, ale hlavně zamezuje výskytu jakéhokoliv organismu.
Mezi největší rizika plánu patří kontaminace prostředí Mrtvého moře životem. Voda z Rudého moře prý může obsahovat bakterie schopné přežít.