Mráz, ptáci a kánoe. Ornitologové sčítali opeřence na Berounce

Na jednu stranu optimální stav – zamrzlé rybníky totiž zahnaly většinu ptáků na řeku. „Pro sčítání ideální počasí,“ připomněl Karel Makoň z plzeňské záchranné stanice živočichů.

„Nicméně kombinace silného studeného větru, teplot pod bodem mrazu, poměrně rychlého průtoku a zledovatělých břehů, které tady zůstaly po nedávno rozvodněné řece, potrápila všechny posádky,“ konstatoval Makoň a připustil: „Zhýčkaní průběhem posledních a převážně teplých zim jsme zapomněli, jak je složité dostat se po šikmé ledové ploše k pevnému břehu a bezpečně se vyškrábat z kánoe ven.“

Ornitologové si sledovanou část Berounky rozdělili na čtyři úseky, každý monitorovala posádka jedné kánoe.

Například od Olešné do Rakové brázdil řeku zkušený vodák Josef Boháč s Davidem Martinovským na háčku. „Ti se toho nebáli, peřeje a jezy převážně sjížděli. Není divu, že David dorazil lehce ztuhlý v ledovém krunýři,“ podotkl Makoň.

Kromě běžných druhů – divokých kachen se podařilo napočítat zhruba 1700, kormoránů přes tisíc, morčáků velkých 200, labutí více než 120 a volavek kolem stovky – posádky narazily i na vzácnější opeřence.

„Zaznamenaly třeba 16 orlů mořských, 15 ledňáčků, šest slípek zelenonohých, šest potápek malých, 20 hoholů severních, čtyři konipasy horské, pár hvízdáků euroasijských a jednu zrzohlávku rudozobou,“ upozornil Makoň, podle něhož bylo znát, že se na řeku stáhli ptáci z poměrně širokého okolí.

„Jejich počty nicméně nevybočují z běžného standardu za poslední dvě desetiletí,“ konstatoval Makoň a dodal: „Z dlouhodobého pohledu na jednotlivé populace sčítaných druhů vodních ptáků bohužel sledujeme spíše jejich pokles. Může to souviset jak s celkovým úbytkem ptactva všeobecně, tak i s oteplováním v rámci Evropy.“