Článek
Mravenec Colobpis explodens nemá čelisti s velkými kusadly, nedokáže bodat a obecně působí jako snadná kořist pro větší dravý hmyz – dokud se k němu útočník nepřiblíží.
Nový druh poprvé od roku 1935
„Když jsou tito mravenci napadeni, zvedají nejprve své tělo jako varování,“ popsala rakouská entomoložka Alice Lacinyová z Přírodovědného muzea ve Vídni, jejíž tým na Borneu, třetím největším ostrově světa politicky rozděleném na Indonésii, Malajsii a Brunej, pátral.
Varovná i obranná pozice mravencova těla
V odborném žurnálu Zookeys popsali vědci poprvé od roku 1935 nový druh „explodujícího mravence“. Tento mravenec je jen jedním z 15 nově objevených „vybuchujících“ druhů, navíc se očekává, že v blízké budoucnosti bude popsáno několik dalších doteď neznámých druhů.
Vypustí jedovatý sekret s vůní kari
Podle serveru Daily Mail může mravenec, když se k němu přiblíží útočník, oddělit kus svého těla, aby vyprodukoval jedovatou tekutinu.
Dělá to tak, že násilně stlačí své břišní svaly, dokud se nerozpadnou. „Výbuch“ vypustí žlutou kapalinu směrem ven, vetřelce tak pokryje lepkavou substancí, která pochází z rozšířených žláz na čelisti. Může tedy svého nepřítele zabít či alespoň poranit. Způsobí to však okamžitou smrt i mravence.
BEZ KOMENTÁŘE: Na strom „vybuchujícího“ mravence je umístěn hmyzožravý mravenec. Colobpis explodens záhy explodoval u jeho hlavyVideo: Alexey Kopchinskiy, TU Vienna
„Tekutina má výrazný, ale nikoli nepříjemný zápach. Je to zvláštní, ale docela připomíná kari,“ popsala Lacinyová.
Nikdy nenechat soupeře zvítězit
Mravenec zároveň následně může svými čelistmi nebo končetinami svého protivníka „uzamknout“. Pokud tedy není útočník zabit, musí s sebou nadále uhynulého mravence vláčet.
Při střetu s jiným druhem (i mravence) se projevuje značně výbušně...
Nejde o jediné neobvyklé chování, kterým tento hmyz z Bornea disponuje. Mravenčí dělníci mají také velké a zajímavě tvarované hlavy, jejichž náhlé zbarvení může vetřelce rovněž odradit.
Vědci jsou v souvislosti s danou sebevražednou obranou podle listu The Guardian přesvědčeni, že druh Colobpis explodens je „obzvláště náchylný k sebeobětování, když je ohrožen nepřátelským hmyzem nebo i výzkumníky“. Sebeobětování živočichů je v přírodě poměrně vzácné.
Umí také charakteristicky rozšířit hlavu.
Mravenci se mohou obětovat ve skupině, tyto projevy se ale zde odehrávají i v konfrontacích jeden na jednoho, daleko od mravenišť – čímž je jejich chování ještě více specifické, a to v porovnání nejen s „běžnými mravenci“. Tito z Bornea zkrátka nikdy nikoho nechtějí nechat vyhrát.
