Mravenci spolupracující ve skupinách jsou efektivnější než lidé, zjistili vědci

Studie byla zveřejněna v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS) a podílel se na ní tým vědců a vědkyň z Izraele. Cílem bylo zjistit, zda budou s velkým nákladem v bludišti lépe manévrovat lidé, nebo mravenci.

Aby skupiny lidí a mravenců mohli vědci mezi sebou porovnat, dostaly obě za úkol přemístit velký objekt ve tvaru písmene T z bodu A do bodu B. Skupiny s předmětem manévrovaly v obdélníkovém bludišti, které bylo rozděleno na tři části. Pro postup do další části bludiště musely skupiny objekt přemístit skrze úzké průchody, jak je vidět na úvodní fotografii, ale zejména na videu v následujícím příspěvku.

Bludiště se lišila pouze velikostí, kdy rozměry odpovídaly velikosti lidí, mravenců a počtu členů ve skupině. Lidé úkol přemístit objekt skrze bludiště řešili ve třech kombinacích: s jedním člověkem, ve skupině šesti až devíti lidí a ve velké skupině šestadvaceti lidí.

Lidští účastníci experimentu se přihlásili dobrovolně a také pravděpodobně ze soutěživosti. U mravenců to ale bylo trochu složitější. Výzkumníci vybrali jako účastníky experimentu mravence druhu Paratrechina longicornis. Těmto mravencům se přezdívá „blázniví mravenci“, protože mají sklon kolem sebe nepravidelně pobíhat místo toho, aby se přesouvali v jedné linii.

Vzhledem k tomu, že mravenci nejsou soutěživí, museli je výzkumníci oklamat, aby se experimentu nevědomky zúčastnili. Mravence tak navedli k tomu, aby si mysleli, že přepravovaný objekt je potrava, kterou přemisťují do svého hnízda.

Podle profesora Ofera Feinermana, jenž vedl výzkumný tým, mravenci manévrují s plastovým předmětem, který byl vytištěný na 3D tiskárně. Vědci předmět nechali přes noc v sáčku s kočičím žrádlem, díky tomu získal pach jako potrava.

Podobně jako lidé mravenci manévrovali s předmětem ve třech kombinacích: jeden mravenec, skupina sedmi mravenců a velká skupina osmdesáti mravenců.

Lidé byli instruováni, aby spolu během experimentu nekomunikovali a nedorozumívali se pomocí gest. Aby se jejich spolupráce co nejvíce přiblížila mravencům, měli na sobě roušky a sluneční brýle, které komunikaci značně omezily.

Lidé si v úkolu vedli lépe jako jednotlivci, vědci ale došli k překvapivému zjištění ohledně spolupráce v rámci velkých skupin. Větší skupiny mravenců si vedly lépe než jednotliví mravenci a v některých případech byly dokonce lepší než lidé.

Skupiny mravenců se pohybovaly strategicky a podle výzkumníků vykazovaly kolektivní paměť, díky které mohly zůstat v určitém směru pohybu a vyvarovat se opakovaní chyb při průchodu bludištěm.

Naopak u lidí se výkonnost ve velkých skupinách a s omezenou komunikací podobnou mravencům ukázala jako horší než u jednotlivců. Lidé měli tendenci volit atraktivní řešení úkolu, která ale z dlouhodobého hlediska nebyla přínosná k přemístění předmětu skrze bludiště.

„Všichni mravenci mají společné zájmy. Je to pevně semknutá společnost, ve které spolupráce výrazně převažuje nad konkurencí. Proto se o mravenčí kolonii někdy mluví jako o superorganismu, jakémsi živém těle složeném z mnoha ‚buněk‘, které vzájemně spolupracují. Naše zjištění tuto vizi potvrzují. Ukázali jsme, že mravenci jednající jako skupina jsou chytřejší, že pro ně celek je větší než součet jeho částí. Naproti tomu vytváření skupin nerozšířilo kognitivní schopnosti lidí. Slavná ‚moudrost davu‘, která se stala tak populární v době sociálních sítí, se v našich experimentech neprojevila,“ řekl profesor Feinerman pro server Weizmann Wonder Wander.