Mozek Římana pod Vesuvem se změnil ve sklo, vědci zjistili proč

Dokázali podrobně rekonstruovat událost, při níž erupce sopky v roce 79 n. l. vychrlila popel a trosky nad pobřežní město Herculaneum, vzdálené několik kilometrů podél pobřeží Středozemního moře od známějších Pompejí, napsal v pondělí list The Daily Telegraph.

Výzkum zveřejněný v časopise Scientific Reports přináší nové hrůzné poznatky o tom, jak spalující teploty zesklovatěly šedou kůru mozkovou jednoho z obyvatel Herculanea.

Vitrifikace je proces, při kterém se látka zahřívá při velmi vysokých teplotách, dokud nezkapalní, a poté se prudce ochladí a změní ve sklo.

Vědci se domnívají, že bezprostředně po erupci Vesuvu zasáhl Herculaneum oblak dusivého popela a plynů, který dosáhl teploty nejméně 550 stupňů Celsia.

Tento brzký příval, známý jako pyroklastický hustotní proud, by zabil všechny, kdo mu stáli v cestě. Oblak popela se pak ochladil, když se přehnal přes studené vody Neapolského zálivu, a toto rychlé ochlazení způsobilo zeskelnatění mozkové tkáně.

Pozůstatky muže objevili archeologové v šedesátých letech minulého století v budově Collegium Augustalium, zasvěcené kultu císaře Augusta, jenž vládl od roku 63 př. n. l. do roku 14 n. l. Objev sklovitého mozku se stal „jedinečným nálezem“, zejména proto, že orgán se zachoval prakticky neporušen v původní podobě, uvedl výzkumný tým.

Vědci zjistili, že přeměnu měkké mozkové tkáně ve sklo umožnily dva faktory.

Za prvé skutečnost, že počáteční výbuch žhavého sopečného popela byl krátkodobý, což znamenalo, že se tkáň nevypařila.

A za druhé to, že po něm následovala fáze „velmi rychlého ochlazení“, která vedla ke sklovitosti.

„Teplem vyvolané následky, kterými oběti trpěly, zejména výbuch a zuhelnatění lebek, vypaření mozku, popraskané a zuhelnatělé kosti, popraskané zuby, zkrácení končetin a tepelná degradace krevních hemoproteinů, naznačují výskyt časné extrémně vysoké tepelné události vyšší než dříve odhadovaná teplota kolem 500 stupňů Celsia,“ uvedli vědci.

Odborníci z římské univerzity Roma Tre a neapolské univerzity Federico II. založili své závěry na studiu zuhelnatělého dřeva ze stromů, keřů, budov a nábytku, které erupce spálila.