Článek
Metoda míšní stimulace se již 50 let používá k léčbě chronické neztišitelné bolesti. Prostřednictvím elektrody zavedené do páteřního kanálu spojené s generátorem elektrických impulzů se stimulují zadní míšní kořeny, což vede ke snížení vnímání bolesti.
Postupně se začala tato metoda využívat i u pacientů po poranění míchy.
Přinejmenším mi to umožňuje rehabilitovat části těla, které necítím a nehýbu s nimi, což je skvělé z dlouhodobého hlediska, pokud chci zachovat funkčnost svalů.
Např. vědci v USA zjistili, že pokud se elektroda uloží do oblasti, kde z míchy odstupují nervy spojené se svaly dolních končetin, lze pomocí stimulace tyto svaly aktivovat a vyvolat tak pohyb končetiny.
Byli ochrnutí, teď zase chodí. Unikátní implantát dává naději
Stimulace probíhá pod úrovní původní míšní léze - v oblasti, která není funkčně poškozená, ale nemohou do ní vstupovat žádné signály z vyšších center.
- V posledních 20 letech byly publikovány práce, které popisují využití epidurální míšní stimulace k obnovení stoje a chůze na kratší vzdálenost - a to i u pacientů, kteří měli po poranění míchy úplnou ztrátu pohybu dolních končetin. U některých z nich dokonce došlo po několikaměsíční stimulaci k obnovení aktivního - tj. vůlí ovládaného - pohybu na končetinách.
Na pracovišti Spinální jednotky při Klinice rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (2. LF UK) a FN Motol tak zahájili lékaři po několikaměsíční přípravě ve spolupráci s Neurochirurgickou klinikou 2. LF UK a FN Motol a tamním Centrem pro léčbu a výzkum bolestivých stavů projekt epidurální míšní stimulace.
Uložení nebylo jednoduché
„K první stimulaci míchy jsme indikovali 32letého pacienta s kompletní míšní lézí po zlomenině 4. a 5. hrudního obratle, kterou si způsobil při pádu na kole před třemi lety,“ popsal primář Spinální jednotky při Klinice rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. LF UK a FN Motol Jiří Kříž.
Motolští lékaři jako první v ČR provedli epidurální míšní stimulaci.
„Elektrodu jsme zaváděli pod RTG kontrolou, její uložení bylo relativně složité, protože musí být přesné nejen co do výšky, ale i co se týče stranových odchylek,“ vysvětlil operatér Ondřej Bradáč, primář Neurochirurgické kliniky dětí a dospělých 2. LF UK a FN Motol.
Třetí den po implantaci neurostimulátoru byla zahájena stimulace různých svalových skupin dolních končetin v odlehčených polohách na zádech a na boku. Lékaři pacientovi postupně upravovali stimulační parametry pro pohyb proti gravitaci a aktivní svalovou podporu ve stoji.
Průlom v medicíně? Britové změnili krevní skupinu ledviny od dárce
Podle Kříže bude nyní probíhat dlouhodobá rehabilitace s cílem stimulovat i složitější svalové souhry a využít stimulaci pro aktivní stoj. „V ideálním případě i pro kratší chůzi s pomůckami,“ doplnil primář.
Mikuláš (32), první operovaný pacient
A co na to samotný pacient? „Když se zapne systém, vnímám, že se děje nějaký pohyb, byť zatím jen v minimální míře. Uvidíme časem, zda se odezva vylepší,“ vyjádřil se první operovaný pacient, pan Mikuláš.
„Přinejmenším mi to umožňuje rehabilitovat části těla, které necítím a nehýbu s nimi, což je skvělé z dlouhodobého hlediska, pokud chci zachovat funkčnost svalů,“ dodal na závěr.
Může se vám hodit na Firmy.cz: Fakultní nemocnice v Motole
