Článek
„Je paradoxní, že v regionu se zvýšenou mírou nezaměstnanosti dnes nejsou lidé, kteří by byli připraveni okamžitě nastoupit do pracovního procesu,“ uvedl moravskoslezský hejtman Miroslav Novák (ČSSD) v průběhu konference o investicích, Invest More. Ví, že část lidí nemůže pracovat například kvůli zdravotním omezením vyplývajícím z práce v minulosti.
Technické vzdělání bylo na chvostu
„Důvodem je ale i to, že technické vzdělání tady bylo 20 let oborem, o který mezi dětmi nebyl zájem, protože nebyl atraktivní pro jejich rodiče,“ prohlásil hejtman s tím, že chybu udělaly i firmy, když před lety disponovaly řadou zkušených zaměstnanců a nevychovávaly si jejich nástupce.
Nejsou ani lidé bez kvalifikace
„Okresy Frýdek-Místek, Opava či Nový Jičín jsou už personálně vyčerpány, firmy tam dnes nenajdou ani nekvalifikovanou pracovní sílu, protože nezaměstnanost je kolem pěti procent, což je přirozená míra. To už jsou lidé, kteří nechtějí pracovat,“ doplnil hejtman.
Neochota cestovat za prací
Podle Tomáše Kuči (ČSSD), starosty Orlové, kde se nezaměstnanost pohybuje kolem 12 procent, má nedostatek kvalifikovaných lidí více důvodů. Patří mezi ně i neochota cestovat za prací. „U nás jsou lidé, kteří pracovali nebo pracují na šachtě. Jsou zvyklí vyjet ze šachty a být do 30 minut doma. Nechtějí cestovat a strávit cestou do práce a z práce tři hodiny. Mají s tím obrovský problém,“ přiznal Kuča.
Negativní předsudky
Dalším problémem jsou prý negativní předsudky. „Lidé ze šachet vnímají soustružníka jako někoho, kdo má umaštěné montérky, rádiovku a pije osmičku pivo. Dnes už je ale soustružník programátor nebo obsluha NC strojů,“ upozornil Kuča s tím, že třetím problémem je sociální systém. Řadě lidí se stále nevyplatí pracovat.
Lepší spolupráce škol a firem
Zlepšit situaci na trhu s kvalifikovanou pracovní silou má spolupráce škol a firem.
„Spousta firem nadává na špatné školství, ale nic pro zlepšení neudělají,“ poukázal Jaroslav Zachurczok, výkonný ředitel společnosti VÚHŽ Dobrá, jejímž vlastníkem jsou Třinecké železárny. Připomněl, že v technických školách jsou z 80 až 90 procent studenti chlapci. „Kde jsou dívky? Jsou hloupější? Nejsou, jenom je nikdo neoslovuje, existuje tu dogma a nikdo s tím nepracuje.“
Firma zadává maturitní témata
Že se spolupráce školy a firem vyplácí, potvrzuje ředitel Střední průmyslové školy, OA a JŠ z Frýdku-Místku Martin Tobiáš. „Exkurze a praxe je minimum. Pro nás je cenné, že firmy ovlivňují náš školní vzdělávací program. Jednou z forem spolupráce je, že témata maturitních prací zadává firma. Student ve třetím ročníku dostane konkrétní téma a zpracovává ho. A ve čtvrtém ročníku ho dodělá jako maturitní práci s obhajobou před zkušební maturitní komisí,“ popsal praxi Tobiáš a dodal, že spoluprací s firmami roste nejen student, ale i učitel odborných předmětů.