Hlavní obsah

Mohou se učitelé proti agresivitě žáků účinně bránit?

Právo, jim

Když se zkraje minulého týdne objevila v médiích zpráva, že v Rakovníku 14letý student osmiletého gymnázia Zikmunda Wintera bodl v kabinetě svou učitelku do zad, nejednoho kantora, ale i rodiče zamrazilo.

Foto: Profimedia.cz

Větší sklon k agresivnímu jednání mívají i mezi dětmi jedinci, kteří jsou temperamentnější, impulzivnější.

Článek

Policie se vzhledem k nízkému věku útočníka k případu příliš nevyjadřuje, ale z dosavadních informací vyplývá, že to není občas se vyskytující případ nezvladatelného dítěte s násilnickými sklony. Chlapec byl prý spíše tichý a nenápadný a po útoku má údajně výpadek paměti, což nasvědčuje zkratovému jednání. Do kabinetu si prý nůž nepřinesl.

Ač si jsou učitelé vědomi, že projevů agresivity obecně přibývá, vědí alespoň částečně, jak se s nimi potýkat. Po incidentu na rakovnickém gymnáziu si ale už lidé nejsou jisti, jestli by se něco podobného nemohlo stát i v jejich okolí. Nicméně po zavádění detektorů na školách nebo po snížení hranice trestní odpovědnosti dětí tentokrát nikdo nevolá.

„Na gymnáziu by měly být děti, které umějí myslet i v rámci svého jednání. Ale když je to takovéto dítě, tak nevím, co si o tom myslet. Je to hrozné, když si uvědomíte, že se toto může stát v práci. Samozřejmě každého napadne, že se to může stát i jemu,“ řekla Právu ředitelka základní školy v Chomutově Vlasta Marková.

Pomohly smlouvy s rodiči

Podle ní si sice děti v poslední době dovolují více než dříve, ale na své škole prý obzvláště závažné případy agrese neřeší. S problémovými dětmi v poslední době pomohl projekt ministerstva školství „Smlouvy s rodiči“, díky němuž se podařilo například omezit záškoláctví. V případě agrese ale žádný výjimečný případ řešit nemusela.

Ředitel ze základní školy v Hostomicích na Berounsku Eduard Polách rovněž neskrýval rozčarování, nicméně zvýšenou nervozitu v řadách učitelů prý nezaznamenal. „Jsme vesnická škola, u nás tolik agrese není,“ uvedl.

Avšak častějších násilných projevů si všímá a nikterak situaci nepodceňuje. „Snažíme se tomu předcházet. Máme metodika prevence, který dělá s žáky rozhovory, zve si na to nejrůznější lidi, dělá ankety, a když vidíme sebemenší náznaky, což jsou i vulgarity, vandalismus, tak se snažíme žákům vysvětlit špatnost tohoto chování,“ popsal Polách.

Podle něj je na vině neblahého trendu příliš uspěchaná doba. „Na rodiče je vyvíjen mnohem větší pracovní tlak, jsou příšerně zatíženi. I my jsme vytíženi díky internetu a tím, jak se doba zrychluje, televize tomu pomáhá taky. Zrychluje se tempo přenosu informací – Facebook, e-mail. To jsou příčiny toho, že i žáci potřebují všechno rychle rychle, a pak se to v nich hromadí, a ta agrese pak zřejmě může někde vybuchnout,“ domnívá se Polách.

Politici jsou zdrženliví

V souvislosti s podobnými tragédiemi se často vzedmou v politice hlasy volající po snížení hranice trestní odpovědnosti. Například před dvěma lety starosta Kmetiněvsi Luděk Kvapil sbíral před senátorskými volbami podpisy k petici za snížení hranice na 14 let.

Do plachet mu vála napjatá atmosféra kolem propuštění tzv. kmetiněvského vraha po odpykání pětiletého trestu. Ve svých 14 letech plánovaně znásilnil a zavraždil o rok mladší spolužačku. Lidem ze vsi vadilo, že mladík coby dětský vrah už nemusí být nucen k léčbě ani k žádnému dalšímu dohledu, navíc má čistý trestní rejstřík. Z debaty ale vznikl návrh na zavedení celoživotního dohledu pro devianty bez ohledu na věk.

Politici zleva zprava se ale tentokrát shodují, že snížením hranice trestní odpovědnosti se problém neřeší.

Co dětem neprojde
Proti dětem do 15 let sice není možné vést trestní stíhání, ale to neznamená, že nejsou postižitelné. Jakmile policie případ vyšetří a zjistí, že podezřelý se před 15. narozeninami dopustil provinění (trestný čin spáchaný nezletilým), věc odloží a výsledný materiál je předán státnímu zástupci. Poté bude podán podnět okresnímu soudu, který rozhodne o výchovném opatření, kterým může být výchovná povinnost, výchovné omezení, ochranná výchova nebo ochranné léčení. Postižitelné jsou podle zákona také děti, které vedou „zahálčivý či nemravný život“ spočívající v zanedbávání školní docházky, v požívání alkoholu nebo jiných návykových látek, opakovaných útěcích, prostituci, opakovaném nebo soustavném páchání přestupků nebo jiném ohrožování občanského soužití.

Jak se k problému vzrůstající agrese na školách postavit, bude zřejmě řešit Senát. „Je to na dlouhé debaty, bude obtížné dostat to do nějaké optimální situace, ale jak je vidět, už je za pět minut 12, ne-li už 12,“ řekla Právu místopředsedkyně Senátu a členka jeho podvýboru pro vzdělání Alena Gajdůšková. Podle ní je třeba problém řešit především vymáháním odpovědnosti rodičů. „Mohli bychom trestní odpovědnost snižovat donekonečna a stejně by to v těchto případech nepomohlo,“ řekla.

Podle ní nejsou děti vyspělejší, ale spíše „méně sociálně zralé“, dostávají se k více informacím a jsou méně vychované. Agrese je prý vyšší v celé společnosti, což je podle Gajdůškové dáno sociální situací v rodinách, pracovním vytížením, stresem, ale i médii plnými negativních zpráv.

Stejně tak i poslanec ODS a člen sněmovního sociálního výboru a komise pro rodinu Jan Čechlovský je přesvědčen, že pohybem s trestní odpovědností se nic neřeší. „Problém vězí někde úplně jinde, než jestli mají rodiče nést odpovědnost za někoho, komu je 13 nebo 15,“ řekl Právu poslanec.

Prevence je podle něj na rodině. „Vědí rodiče, co dělají jejich děti? Kolik času tráví na sociálních sítích? Věnují se jim? Nepromítají pak svou reflexi tak, že říkají, že za to mohou školy?“ dodal Čechlovský.

Výběr článků

Načítám