Modul Peregrine na Měsíci měkce nepřistane, potvrdila firma

Peregrine v pondělí několik hodin po startu nejprve zaznamenal problém s orientací solárního panelu, který zajišťuje energii. Tyto potíže se sice podle AT podařilo vyřešit, misi mířící k Měsíci ovšem překazilo selhání pohonných systémů a ztráta „kritického množství“ paliva.

„Vzhledem k úniku paliva bohužel není naděje na měkké přistání na Měsíci,“ uvedla společnost, podle které plavidlu podle současných výpočtů zbývá dost paliva na dalších 40 hodin letu, jak stojí v prohlášení z úterního večera. Původně měl modul dosednout na povrch Měsíce 23. února.

„Stále získáváme cenná data a provádíme operace pro komponenty a software pro naši další misi přistávacího lunárního modulu (s názvem) Griffin,“ píše se dále v prohlášení AT.

V dalším prohlášení na síti X navíc společnost zveřejnila i hypotézu ohledně toho, co mohlo danou anomálii v chodu modulu a následné problémy zapříčinit.

„Hypotéza společnosti Astrobotic o anomálii pohonu kosmické lodi Peregrine je taková, že ventil mezi tlakovou látkou helia a okysličovadlem se po aktivaci nepovedlo znovu utěsnit. To vedlo k návalu vysokotlakého helia, které zvýšilo tlak v nádrži okysličovadla za úroveň provozního limitu a následně nádrž roztrhlo,“ popisuje AT s tím, že jde stále jen o pracovní teorii a úplná zpráva se zevrubnou analýzou bude moci být vyhotovena až po konci mise.

Společnost se navíc ve středu pochlubila novým snímkem (příspěvek ze sítě X níže), který kosmická loď ve vesmíru pořídila.

Peregrine do kosmu v pondělí z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě vynesla raketa Vulcan skupiny United Launch Alliance (ULA), což je podnik společností Boeing a Lockheed Martin. AT mělo ambici uskutečnit první americké přistání na Měsíci po více než 50 letech, od dob programu Apollo.

Na palubě modulu jsou kromě řady vědeckých zařízení i náklady společností Celestis a Elysium Space, které se specializují na vysílání zpopelněných lidských pozůstatků do vesmíru: při této misi jde o symbolické prvky DNA či popel několika desítek lidí, mimo jiné tvůrce kosmického kultovního seriálu Star Trek Gena Roddenberryho, sci-fi spisovatele, průkopníka a autora románu 2001: Vesmírná odysea Arthura C. Clarka nebo trojici bývalých amerických prezidentů George Washingtona, Dwighta Eisenhowera a Johna F. Kennedyho.

Záměr dopravit na Měsíc zpopelněné lidské pozůstatky vyvolal rozhořčení u původních amerických obyvatel z kmene Navaho, kteří to považují za znesvěcení posvátného místa.

Největším klientem této komerční mise je však americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Ten si u soukromé firmy Astrobotic Technology objednal dopravení vědeckých přístrojů na měsíční povrch, společnost se tak měla stát primárně jakýmsi „kurýrem“ pro NASA.