Modrý, krvavý, lovecký nebo super. Existuje ještě „normální“ úplněk?

Takzvaný měsíční superúplněk je asi o 15 procent větší než ten úhlově nejmenší v roce. „Tedy rozdíl velikosti tohoto superúplňku oproti běžnému úplňku je stejný, jako když ze vzdálenosti tří metrů sledujete padesátikorunovou minci a dvacetikorunovou minci,“ připodobňuje měsíční expert Pavel Gabzdyl z Hvězdárny a planetária Brno.

Proč se ale každou chvíli hovoří o různých, mnohdy i poměrně bizarních pojmenováních naší přirozené družice v úplňku?

Nejprve je třeba připomenout, že úplněk je jedna z fází Měsíce. Slunce v tu chvíli svítí na celou, k nám přivrácenou stranu Měsíce, vidíme ho „úplně“. Úplněk nastává každých 29,5 dne. Jenže Měsíc okolo Země obíhá nikoli po kružnici, ale po elipse, což znamená, že ho pokaždé přistihneme v různé vzdálenosti.

Zatímco průměrná vzdálenost Měsíce vychází na 384 403 km, v přízemí, tedy v bodě, kdy je k Zemi nejblíže, je Měsíc ve vzdálenosti 356 400 km, a naopak v tzv. odzemí to je 406 700 km. Rozdíl činí lehce přes 50 tisíc km.

„A tak si někdo řekl (a astronomové to nebyli, podezření padá do roku 1979 na astrologa Richarda Nolleho), že by se mohla uvážit – podotýkám umělá – hranice 360 tisíc km, a pokud nastane úplněk v době, kdy je Měsíc blíže než tato hranice, bude se mu říkat superúplněk,“ vysvětlil pro Novinky Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR a s úsměvem poznamenal, že astronomové k tomu mohou říct jen „ach jo“.

S odkazem na vyjádření astronoma Gabzdyla o rozdílu ve velikostech dvou mincí konstatoval, že v superúplňku je sice Měsíc na obloze skutečně úhlově větší, ale opravdu jen nepatrně. Onen „superměsíc“ rovněž trochu více svítí.

Letos navíc máme superúplněk hned dvakrát, a navíc to vyšlo na dva měsíce po sobě, tj. na září a aktuální říjen. Ovšem nejedná se u „superúplňku“ a „superměsíce“ o oficiální astronomické pojmy, jen už byly hodně zpopularizovány.

Barevná označení Měsíce nicméně podle Suchana už vůbec nemají co dělat s astronomií.

„Možná tak ten ‚modrý‘, což je označení pro třetí úplněk v jednom ročním období, ve kterém nastanou čtyři úplňky (obvykle jsou tři). Takové označení získal ve farmářských ročenkách ze Severní Ameriky počátkem 19. století, s barvou Měsíce to ale nemá nic společného,“ uvedl.

I další barevná pojmenování pocházejí zejména ze zemědělství. Ale největší údiv v astronomických řadách prý vzbuzuje krvavý Měsíc, čímž se míní krvavý úplněk, možná někdy i zatmění Měsíce.

„Krvavá, spíše načervenalá barva se u Měsíce objevuje při východu a západu velmi nízko nad obzorem (to se ale netýká jenom Měsíce, známe to i u Slunce). Také při úplném zatmění Měsíce z oblohy Měsíc nezmizí zcela, ale je osvětlen odraženým slunečním světlem od Země, tedy barvou pozemských červánků, a má skutečně hnědavou až tmavě rudou barvu. Žádný astronom tomu ale nikdy neřekl krvavý Měsíc,“ zdůraznil Suchan.

Nynějšímu říjnovému úplňku se pak říká lovecký, protože podle tradice jeho světlo pomáhalo lovcům sledovat zvěř při podzimní migraci.

„Prostě úplněk je pravidelná věc, střídání fází Měsíce řídí některé procesy v přírodě a je úplně jedno, jak si který ten úplněk lidé pojmenovali. Dříve se to ani nijak nezdůrazňovalo a rozmach těchto názvů přišel před pár lety. Ostatně, jakmile se něco označí super, je to prostě lákavější. Jenže vesmír je lákavý tak jako tak,“ shrnul Suchan.

Astronomové za to tedy nemohou, pojmy si nevymysleli, ale i jim to při popularizaci vesmíru pro laickou veřejnost samozřejmě někdy „ujede“, zejména ono „super“. Zmíněné termíny však tedy zdaleka nejsou nové.

Měsíc se každopádně letos nejvíc k Zemi přiblížil ve čtvrtek 17. října ve 2:47 SELČ, středy obou těles dělila vzdálenost 357 179 km. Samotná fáze úplňku nastala až během čtvrtečního dne, ve 13:26 SELČ. Úhlově větší Měsíc mělo smysl pozorovat jak v noci ze středy na čtvrtek, tak by to mohlo stát za to i další noc, tj. následující noc ze čtvrtka na pátek.

Díky dalšímu efektu, tedy zrakovému klamu, kdy se nám objekty u obzoru zdají větší, bude pěkným zážitkem podívat se na Měsíc (a fotografovat ho) např. i teď ve čtvrtek po jeho východu po 18. hodině SELČ.

„K tomu na druhé straně oblohy budete moci spatřit kometu C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Ale pozor, svit měsíčního superúplňku jde bohužel proti ideálním podmínkám večerní viditelnosti této komety,“ upozornil na závěr Suchan s tím, že lepší podmínky pro její pozorování pak budou zase během víkendu.