Modernizovaná evropská nosná raketa Vega má za sebou první start

Raketa odstartovala ve středu v 15:13 SELČ a do vesmíru vynesla zhruba půltunový náklad. Jeho součástí byl větší satelit LARES-2 italské vesmírné agentury, který je součástí měření Lensova-Thirringova jevu, a šestice menších družic typu CubeSat pro vědecké účely z Itálie, Francie a Slovinska.

Podle zástupců ESA se umístění aparátů na oběžnou dráhu povedlo. Celá mise od vzletu nosné rakety až po uvolnění nákladu na orbitu a finální zážeh motoru horního raketového stupně trval zhruba dvě a čtvrt hodiny.

Start z Kourou v jihoamerické Francouzské Guyaně byl dvakrát odložen krátce před startem kvůli technickým problémům, ale na třetí pokus – před koncem startovního okna – již první vzlet daného stroje vyšel, informovala agentura AP.

„Dnes (ve středu 13. července) začíná nová éra evropských řešení přepravy nákladů do vesmíru, kterou zahajuje Vega-C a doplní ji (nová raketa) Ariane 6,” konstatoval šéf programu přepravy nákladů ESA Daniel Neuenschwander.

Podle výrobce má raketa Vega-C silnější pohon, který jí umožňuje přepravovat zhruba o 50 procent větší náklad než předchozí raketa Vega. Nový motor AVUM+ umožňuje také přesnější navedení satelitů na oběžné dráze. Raketa proto může vynést do kosmu velké satelity či větší počet menších družic. Výrobce rovněž slibuje výrazné snížení nákladů na přepravu.

Nová raketa je vysoká 35 metrů, což je zhruba o pět metrů více než její předchůdkyně Vega. Do vesmíru může vynést náklad o hmotnosti až 2,2 tuny. Na vývoji zlepšené rakety spolupracovalo 13 členských států ESA. Česká firma Atos se podílela na přípravě testovacího zařízení navigačního systému rakety.

Evropská kosmická agentura navíc definitivně ukončila spolupráci s ruskou vesmírnou korporací Roskosmos na misi ExoMars 2022. Mise měla na konci letošního roku vyslat na rudou planetu vozítko, které mělo pátrat po známkách mimozemského života.

„Ta byla doposud pouze pozastavena (suspended), ale nyní je jí konec. Otevírá se tak možnost spolupráce s jinými partnery. Ta však již aktuálně probíhá, neboť není času nazbyt,” upřesnil na Twitteru specialista na kosmonautiku Michal Václavík z České kosmické kanceláře a Fakulty strojní ČVUT v Praze.

„NASA hledá nejlepší způsob, jak pomoci našim evropským přátelům při misi ExoMars,” prohlásil nedávno ředitel amerického vesmírného úřadu NASA Bill Nelson.

Podle ředitele ESA Josefa Aschbachera by rozhodnutí o budoucnosti této mise na Mars mělo padnout příští rok.

Starty raket mířících na Mars lze provádět vzhledem ke vzájemné poloze Země a rudé planety jen jednou za 26 měsíců. Další příležitost pro vyslání vozítka tak nastane – protože letos se to tedy neuskuteční – až v roce 2024.

Václavík připomněl, že v návaznosti na to šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin prohlásil, že vydá příkaz k ukončení používání evropského robotického manipulátoru ERA na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).

„Ale víme, jak to je s Rogozinem...” napsal mnohoznačně tuzemský odborník. „Ostatní oficiální místa Roskosmosu mlčí. ERA je navíc důležitá k dokončení ruského modulu Nauka,” dodal.

ESA, která má 22 členských států včetně ČR, se podílí i na americkém programu Artemis, jehož cílem je vyslat kolem roku 2025 astronauty zpět na Měsíc a vybudovat ministanici na měsíční orbitě, tzv. Lunar Gateway.