Hlavní obsah

Mobilní diagnostické zařízení z Brna pomůže rychleji zahájit léčbu zvířat i lidí

Zefektivnit proces diagnostiky onemocnění si bere za cíl vědecký tým z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity (AF MENDELU) v Brně. Odborníci proto vyvíjejí malé přenosné zařízení, které dokáže ve velmi krátkém čase detekovat vybranou sadu patogenů – např. virů či bakterií. Díky rychlému zacílení zdroje onemocnění budou moci lékaři dříve zahájit léčbu. Rozměry zařízení umožňují provést testování kdekoli v místě potřeby.

Foto: Veronika Pavlačková, MENDELU

Petra Vopařilová je ve vědeckém týmu, který si dal za cíl vyvinout mobilní diagnostické zařízení

Článek

„Koncový uživatel si koupí krabici, ve které bude naše zařízení a souprava obsahující veškeré chemikálie a materiály potřebné k detekci patogenu. Při práci bude uživatel následovat striktně dané body návodu. Ve výsledku by mělo jít o velmi jednoduchou a krátkou operaci,“ popsala Petra Vopařilová z Ústavu chemie a biochemie AF MENDELU, která na vývoji zařízení pracuje spolu s kolegy od začátku svého doktorského studia.

Škola o tom tento týden informovala v tiskové zprávě.

V rámci projektu s Výzkumným ústavem veterinárního lékařství a společností Biovendor zatím vědci vyvíjejí zařízení pro veterinární diagnostiku. Výsledný produkt by se měl podobat malé krabičce s vlastní baterií. Zařízení by mělo umožňovat tzv. panelový sample-to-answer test na různé patogeny s velmi rychlým výsledkem.

Univerzita vybudovala pro budoucí veterináře simulační centrum

Věda a školy

„Složení soupravy se bude odvíjet od toho, jaké patogeny bude potřeba detekovat a s jakou biologickou matricí se bude pracovat. Například testování na onemocnění covid-19 se převážně provádí ze slin. Pro detekci jiných patogenů ale může být vstupním materiálem moč, krev a další. To znamená, že příprava vzorku bude vždy individuální a pokaždé trochu jiná,“ vysvětlila Vopařilová.

Možné uplatnění i v humánní medicíně

Zařízení by podle vědkyně mohlo najít uplatnění také v oblasti humánní medicíny, tj. v diagnostice a léčbě lidí.

„Aktuálně vyvíjené zařízení pro veterinární diagnostiku plánujeme do budoucna využít i pro oblast humánní diagnostiky, ve které již máme vývojové zkušenosti z předchozích projektů,“ řekla Vopařilová.

Na mysli má především uplatnění v menších laboratořích. „Z období pandemie covidu si všichni pamatujeme PCR testování. Na výsledky se mnohdy muselo čekat i několik dní, protože pouze proces zpracování vzorku a analýzy trvá několik hodin. Samotné vybavení je navíc velmi drahé, mluvíme o statisících korun. Ne všechny laboratoře si taková zařízení mohou dovolit. Cílem našeho výzkumu je proto udělat svět v oblasti diagnostiky jednodušší, efektivnější a dostupnější,“ řekla expertka MENDELU.

Svíticí enzymy využijí ve vědě i v ulicích, čeká se na patent

Věda a školy

Vybrané patogeny by pak podle Vopařilové mohli testovat i praktičtí lékaři. „Ve vzdálenější budoucnosti by tady tato možnost také mohla být. Nejenom, že by pacienti mohli být testováni v ordinacích, ale vedle toho by lékaři s přenosným zařízením mohli přijet kamkoli za pacientem,“ uvedla.

Kupříkladu u seniorů nebo imobilních pacientů by nový způsob testování mohl značně usnadnit diagnostiku onemocnění.

Inspirací a motivací k práci na vývoji zařízení byla Petře její maminka. „Pracovala na urgentním příjmu v nemocnici. Častokrát jsem slýchávala o tom, že jim do nemocnice přivezli pacienta s neznámou diagnózou a velmi dlouho čekali na výsledky z laboratoře, což může mít v případě některých onemocnění fatální následky,“ přiblížila Petra Vopařilová.

Umělá inteligence předpoví infarkt deset let dopředu, tvrdí vědci

Internet a PC

Související články

Výběr článků

Načítám