Mladých učitelů přibývá, přesto sborovny stárnou

„Populačně silné ročníky budou odcházet do důchodu a zdaleka jejich výpadek nepokrýváme. I kdybyste vzal všechny studenty na pedagogických fakultách, tak to nestihne pokrýt přirozený úbytek. Budeme mít nekvalifikované sbory a současný platový útlum tomu moc nepomůže,“ řekl Právu Miroslav Hřebecký, programový ředitel organizace pro informace ve vzdělávání EDUin.

Odkázal na fakt, že za dob rychlého růstu učitelských platů se atraktivita povolání zvedla a do škol nastoupily tisíce kantorů.

Letos však jejich mzdy rostly jen o 2,5 procenta a v příštím roce se zvednou o čtyři, navíc jen na odměnách, a nikoliv v tarifech, což je daleko za tempem inflace. Loni brali pedagogičtí pracovníci v průměru 46 tisíc korun.

Od školního roku 2016/17 se počty učitelů v mateřských, základních a středních školách zvedly z 149 288 na letošních 179 956. Údaje jsou zkreslené tím, že někteří učitelé pracují částečně třeba na prvním stupni ZŠ i na druhém, takže jsou ve statistice dvakrát.

Učitelů včetně těch z konzervatoří a vyšších odborných škol je nyní 174 506, což je o 5639 víc než loni. Přesto ředitelé už léta hořekují nad nedostatkem učitelů. Například ve velkoměstech je těžší nalákat lidi na učitelský plat, když mají s pedagogickým vzděláním lepší příležitosti. V chudších krajích zase chybějí konkrétní aprobace, typicky matematikáři, fyzikáři.

Navíc dětí v základních i středních školách přibývá a mateřinky nemají dost místa na splnění veškeré poptávky. Mladí se však za katedru příliš neženou a výuku táhnou „pardálové“.

V roce 2011 tvořili pedagogové penzijního věku 1,4 procenta učitelského sboru. Loni to bylo 3,6 procenta. Kantoři ve věku 60 až 64 let činili před deseti lety 4,4 procenta, loni už 10,4 procenta. Nejsilnější kohorta je ve věku 55 až 59 let. Tvoří 16,6 procenta sboroven, což je o 2,6 procentního bodu víc proti stavu před deseti lety.

Podíl nejmladších do 24 let se mírně zvýšil, a to z 1,8 na 2,3 procenta. Ale s věkem jejich podíl klesá. Ve skupině 25 až 29 let se podíl snížil ze 7,6 procenta o 0,7 bodu. Ve skupině 30 až 34 let činí pokles dva procentní body.

Přestože se hrozbu nedostatku učitelů snažila odvrátit každá z posledních tří vlád, snahy jsou nedostatečné. Nepodařilo se například dosáhnout toho, aby platy pedagogických pracovníků dosáhly na úroveň 130 nebo 140 procent průměrné mzdy. Spousta učitelů už si na své platy nestěžuje, ale pořád nejsou takové, aby přitáhly další kvalitní lidi.

To i další návrhy by mohly zafungovat. V poslední době se vraceli do škol spíš lidé z jiných profesí, než že by nastupovali čerství absolventi pedagogiky. Ti se prý často obávají, že by před dětmi a rodiči neobstáli.

Jak ale Právu popsal ředitel jedné ze soukromých středních škol, mladé se daří lanařit na speciální benefity. „Někdo chce pracovat jen část týdne, aby mohl dělat ještě něco jiného, jiný chce čtyřdenní pracovní týden, jiný stáže v zahraničí,“ popsal.

„Rozvrh se dá upravit tak, aby byl jeden den volný, ale musíte to ostatním zdůvodnit. Nemůžete jen tak dát někomu volný den a jiným ne,“ řekl Právu.

Podle Hřebeckého může ale být benefitem i to, že práce ve veřejném sektoru je jistější. „Jsme v dost nejisté době a hodně lidí si uvědomilo, že být státní zaměstnanec může být výhoda,“ uvedl.