Mladý zlínský vědec získal grant Evropské kosmické agentury

Ve Zlíně se tento kousek podařil vědeckému týmu z Ústavu inženýrství ochrany životního prostředí fakulty technologické, jehož klíčovou osobou a nositelem výzkumné myšlenky je student doktorského studia Josef Řezníček.

„V rámci svého studia se zaměřuje na využití marsovského regolitu, tedy zjednodušeně řečeno horninového materiálu, který se nachází na povrchu Marsu,“ přiblížila mluvčí UTB Petra Svěráková.

Mladý vědec se zabývá například tím, jak co nejjednodušeji regolit, respektive jeho napodobeninu vyrobenou na Zemi, využít jako stavební materiál. Věnuje se ale i jeho dekontaminaci od nebezpečných chloristanů, které mohou mít negativní vliv na zdraví astronautů.

Kosmické odborníky z ESA podle zlínského vědeckého týmu zřejmě nejvíce zaujala jednoduchost Řezníčkova řešení při podobných studiích. Žádost o grant si zlínský student podal přes veřejnou výzvu, do které se na webu ESA může přihlásit se svým nápadem kdokoliv. Návrh týmu z fakulty technologické se zaměřil na problematiku úpravy vody.

„Když budeme těžit či recyklovat vodu na Marsu nebo Měsíci, pravděpodobně budeme získávat demineralizovanou vodu. Podle některých odborníků by ale dlouhodobá konzumace demineralizované vody nebyla vhodná. Proto jsem přemýšlel, jak do ní zpět vrátit minerály, které se běžně vyskytují v pitné vodě,“ vysvětlil Řezníček.

Cílem jeho studie bude využít dostupný regolit, který je na Marsu či Měsíci. „Napadlo mě tedy smíchat regolit, vodu a oxid uhličitý. Samotné minerály z regolitu se dají získat pomocí procesu zvaného karbonizace, což je přirozený proces chemického zvětrávání hornin. Oxid uhličitý tak může totiž za určitých podmínek vytvořit kyselinu uhličitou, a ta je schopná pomalu rozpouštět horniny za vzniku požadovaných minerálů,“ pokračoval.

Uvedeným způsobem se podle něj napodobí přirozený proces, kterým se obohacují např. podzemní vody o minerály.

„Navíc se tímto způsobem můžeme částečně zbavovat oxidu uhličitého v atmosféře budoucích stanic mimo Zemi. V extrémní situaci se tento proces může použít jako nouzový systém pro jeho odstranění ze vzduchu,“ dodal mladý vědec.

Celý výzkum by měl Josefu Řezníčkovi, jeho školiteli Vratislavu Bednaříkovi a spolupracovníkům Jaroslavu Filipovi a Štěpánu Vinterovi trvat zhruba rok.

„Samozřejmě jsem fanoušek sci-fi, ale když sleduji aktivity Elona Muska a jeho SpaceX, vidím, že osídlení Marsu není tak nedosažitelná a vzdálená vize jako před 20 lety. Ale bude k tomu potřeba obrovské množství technologií, které je nutné vyvinout, abychom byli úspěšní v kolonizaci vesmíru. Řídím se pravidlem: čím jednodušší, tím odolnější proti poruchám a selháním. Třeba tento grant nebude tím posledním, který se ve Zlíně řeší,“ poznamenal s úsměvem Řezníček.