Článek
Mladý muž získal nabídku na Ph.D. studium na jedné z nejkvalitnějších vzdělávacích a vědeckých institucí na světě, University of Oxford, které by bylo zaměřené na vývoj genové terapie pro Stargardtovu chorobu.
„Prestižní grant ovšem pokryje pouze moje každodenní výdaje, náklady na výzkum a místní poplatky. Jelikož ale Británie již není členem Evropské unie, vztahuje se na mě poplatek pro mezinárodní studenty. Ve výsledku tak potřebuji 21 980 liber navíc za rok, celkem tedy 1 982 153 korun za tři roky,“ vysvětluje, proč na platformě Donio zorganizoval sbírku, ve které shání prostředky na pobyt.
Na Kitasato University se setkal s nobelistou Dr. Satoši Ómurou, jemuž předal lázeňské oplatky.
Choroba podle něj často začíná v dětství nebo dospívání a vrhá stín na nejjasnější roky života. Děti a dospívající se Stargardtovou chorobou čelí emocionální a psychické zátěži ztráty zraku v období dospívání. Jednoduché radosti, jako je čtení knihy, sportování nebo rozpoznání kamaráda na druhém konci místnosti, se stávají každodenním problémem.
Neuvěřitelně se změnil. Rodiče Martínka popsali, co všechno tři měsíce po léčbě dokáže
Nemoc je nepřipraví jen o zrak, ale i o sebedůvěru, nezávislost a o radost z vidění světa v jeho živých detailech.
„Představte si, že vidíte svět skrze zamlžené okno, kde jsou barvy tlumené, detaily rozmazané a tváře vašich blízkých jsou skryté za závojem nejistoty a černoty,“ přibližuje realitu pacientů Kostin, který přiznává, že jeho cesta k medicíně byla spletitá.
„Hlásil jsem se na práva, matematicko-fyzikální fakultu, konzervatoř a medicínu. Jako dítě jsem vůbec netušil, co chci dělat, až na konci gymnázia mi začala dávat smysl medicína. Přijímačky mi nepřišly složité, takže jsem očekával zprávu o přijetí. Místo toho jsem se dozvěděl, že jsem nebyl přijat, a to mě dost zasáhlo,“ vzpomíná. Uspěl na druhý pokus.
Přibývá školáků, kteří potřebují brýle. Lékaři proto chtějí rozšířit screening očních vad
Spojuje vědu, techniku a lékařství
Kostin, mimo jiné také nadšený fotograf, který pochází z Ústí nad Labem, se během studia věnoval převážně technologickým inovacím. Se svými kamarády vyvinul aplikaci ke triážování, tedy třídění pacientů, za kterou získal mimořádnou medaili rektora ČVUT.
„Se snahou o modernizaci medicíny jsem pokračoval například vývojem podložky pod myš k prevenci syndromu karpálního tunelu, automatického měření výdeje moči u pacientů na jednotce intenzivní péče nebo při pomoci Lékařům bez hranic s vývojem 3D tištěných inzulinových per,“ popisuje svoje další aktivity činorodý muž, jenž ve volném čase pomáhal ošetřovat lidi bez domova a také se vydal na humanitární misi do Keni.
Za vědecké a inovační projekty získal několik ocenění. Jeho projekt patří mezi TOP5 projektů RedBull Basement, obdržel ocenění od Forbesu nebo také Cenu pro nadaného studenta od vlády ČR a ministryně pro vědu, vývoj a inovace.
Kostin se účastnil mise v Keni.
Pořádá mezinárodní praktickou letní školu oftalmologie pro studenty medicíny a začínající lékaře. Tento rok se přihlásili účastníci ze 42 univerzit a 22 zemí.
„Mým hlavním zájmem jsou dědičná onemocnění sítnice, o něž se zajímám dlouhodobě,“ hlásí. Během studia vyjel na stáže na přední evropská pracoviště zaměřená na tuto problematiku.
Od února letošního roku působí na Harvard Ophthalmology AI Lab v Bostonu, kde se problematice dědičných onemocnění sítnice věnuje skrze metody počítačového vidění a umělé inteligence.
Z Valašského Meziříčí do Oxfordu. Mladá vědkyně si plní své sny
