Mladý lékař chce pomoci lidem se Stargardtovou chorobou, potřebuje však peníze na studium v Oxfordu

Mladý muž získal nabídku na Ph.D. studium na jedné z nejkvalitnějších vzdělávacích a vědeckých institucí na světě, University of Oxford, které by bylo zaměřené na vývoj genové terapie pro Stargardtovu chorobu.

„Prestižní grant ovšem pokryje pouze moje každodenní výdaje, náklady na výzkum a místní poplatky. Jelikož ale Británie již není členem Evropské unie, vztahuje se na mě poplatek pro mezinárodní studenty. Ve výsledku tak potřebuji 21 980 liber navíc za rok, celkem tedy 1 982 153 korun za tři roky,“ vysvětluje, proč na platformě Donio zorganizoval sbírku, ve které shání prostředky na pobyt.

Choroba podle něj často začíná v dětství nebo dospívání a vrhá stín na nejjasnější roky života. Děti a dospívající se Stargardtovou chorobou čelí emocionální a psychické zátěži ztráty zraku v období dospívání. Jednoduché radosti, jako je čtení knihy, sportování nebo rozpoznání kamaráda na druhém konci místnosti, se stávají každodenním problémem.

Nemoc je nepřipraví jen o zrak, ale i o sebedůvěru, nezávislost a o radost z vidění světa v jeho živých detailech.

„Představte si, že vidíte svět skrze zamlžené okno, kde jsou barvy tlumené, detaily rozmazané a tváře vašich blízkých jsou skryté za závojem nejistoty a černoty,“ přibližuje realitu pacientů Kostin, který přiznává, že jeho cesta k medicíně byla spletitá.

„Hlásil jsem se na práva, matematicko-fyzikální fakultu, konzervatoř a medicínu. Jako dítě jsem vůbec netušil, co chci dělat, až na konci gymnázia mi začala dávat smysl medicína. Přijímačky mi nepřišly složité, takže jsem očekával zprávu o přijetí. Místo toho jsem se dozvěděl, že jsem nebyl přijat, a to mě dost zasáhlo,“ vzpomíná. Uspěl na druhý pokus.

Kostin, mimo jiné také nadšený fotograf, který pochází z Ústí nad Labem, se během studia věnoval převážně technologickým inovacím. Se svými kamarády vyvinul aplikaci ke triážování, tedy třídění pacientů, za kterou získal mimořádnou medaili rektora ČVUT.

„Se snahou o modernizaci medicíny jsem pokračoval například vývojem podložky pod myš k prevenci syndromu karpálního tunelu, automatického měření výdeje moči u pacientů na jednotce intenzivní péče nebo při pomoci Lékařům bez hranic s vývojem 3D tištěných inzulinových per,“ popisuje svoje další aktivity činorodý muž, jenž ve volném čase pomáhal ošetřovat lidi bez domova a také se vydal na humanitární misi do Keni.

Za vědecké a inovační projekty získal několik ocenění. Jeho projekt patří mezi TOP5 projektů RedBull Basement, obdržel ocenění od Forbesu nebo také Cenu pro nadaného studenta od vlády ČR a ministryně pro vědu, vývoj a inovace.

Pořádá mezinárodní praktickou letní školu oftalmologie pro studenty medicíny a začínající lékaře. Tento rok se přihlásili účastníci ze 42 univerzit a 22 zemí.

„Mým hlavním zájmem jsou dědičná onemocnění sítnice, o něž se zajímám dlouhodobě,“ hlásí. Během studia vyjel na stáže na přední evropská pracoviště zaměřená na tuto problematiku.

Od února letošního roku působí na Harvard Ophthalmology AI Lab v Bostonu, kde se problematice dědičných onemocnění sítnice věnuje skrze metody počítačového vidění a umělé inteligence.